
Kdo podával ruku jako první, kdy mohl muž nabídnout ženě tykání a koho bylo správné představit nejdříve? Ani za socialismu nebylo jedno, jak se člověk ve společnosti choval. Některá pravidla se s novou dobou proměnila, jiná přežila a řadu z nich dodržujeme dodnes. Otestujte si, jestli byste tehdy obstála bez společenského přešlapu.
Na návštěvě se občas stalo, že člověk nevěděl, komu má podat ruku jako první. Zvlášť když se sešlo více lidí různého věku a postavení. Podobné rozpaky mohly nastat i v zaměstnání, třeba při setkání s nadřízeným nebo při představování nového kolegy. Doma se o takových věcech často mluvilo, mnozí se jim učili až v tanečních. A kdo si pravidly nebyl jistý, mohl se snadno dopustit společenského přešlapu.
Etiketa přežila i nový režim
Po roce 1948 se část starých společenských zvyklostí ocitla v nemilosti jako připomínka „buržoazního“ světa. Jenže lidé se dál navštěvovali, chodili do společnosti, seznamovali se a potkávali v zaměstnání. Potřeba vědět, jak se v takových chvílích zachovat, nikam nezmizela.
Od druhé poloviny 50. let se pravidla společenského chování začala znovu připomínat, tentokrát už přizpůsobená socialistickým poměrům. Na věku a postavení ale záleželo pořád. Mladší měl pozdravit staršího, muž při podání ruky ženě vstával a ani tykání se nenabízelo jen tak. Svá pravidla mělo také představování, což někdy dokázalo člověka pěkně zaskočit. Zvlášť když se ocitl ve společnosti, kde nikoho pořádně neznal. Co se smělo a co už bylo považováno za nevychovanost? Některé odpovědi vám možná naskočí okamžitě, nad jinými budete muset chvíli přemýšlet.
Kvíz
Zdroje: iliteratura.cz, ceskatelevize.cz, rozhlas.cz







