Foto: Midjourney
V dobách, kdy byl lékař pro obyčejné lidi nedostupný, pomáhaly nemocným léčitelky a bylinkářky. Když se ale léčba nezdařila nebo ve vsi vypukla nemoc, mezi obviněnými z čarodějnictví se mohly ocitnout i ženy, za nimiž sousedé dříve chodili pro pomoc.
Na českém a moravském venkově se za léčitelkami chodilo s bolavými zuby i pro radu, co dát nemocné krávě. Ženy, které se vyznaly v bylinách, z nich připravovaly léky, některé uměly také ošetřit ránu nebo pomáhaly při porodu. Zkušenosti sbíraly po celý život a předávaly je dál v rodině. Léčení zároveň doprovázela i zaříkadla a další postupy vycházející z lidových pověr.
Léčitelky a bylinkářky pod podezřením z čarodějnictví
Léčitelka se před soudem mohla ocitnout, když léčba selhala a nemocný zemřel, ale podezření někdy vzbudilo i nečekaně rychlé uzdravení. Lidé si nedovedli vysvětlit, jak se nemocnému tak brzy ulevilo, a připisovali to nadpřirozené pomoci. Dochovala se i zpráva o ženě obviněné z čarodějnictví kvůli tomu, že údajně porodila pět dětí bez jakékoli bolesti. K obvinění mohly přispět také pomluvy nebo sousedské spory, které s léčením vůbec nesouvisely.
Patrně první doložená poprava za kouzelnictví proběhla v Uherském Hradišti roku 1494. Na popraviště tehdy poslali služebnou souzenou za přípravu lektvarů. Další procesy se konaly v Kutné Hoře, Praze, Náchodě i ve Velké Bíteši, v Žamberku bylo údajně popraveno dokonce 21 žen.
České země patřily v Evropě k oblastem, kde honů na čarodějnice probíhalo méně. Koncem 17. století na severní Moravě začaly procesy, při nichž během téměř dvaceti let zahynuly desítky lidí.
Hostie pro sousedčinu krávu spustila losinské procesy
Na Květnou neděli 3. dubna 1678 přišla ke svatému přijímání v sobotínském kostele žebračka Marina Schuchová z Vernířovic. Hostii však nespolkla, namísto toho si ji schovala do modlitební knížky a chtěla ji odnést Dorotě Groerové. Té málo dojila kráva a podle staré pověry jí měla pomoci hostie podaná na kousku chleba. V kostele si ale někdo všiml, že hostii místo spolknutí ukryla. O tom, co udělala, se dozvěděl farář a zpráva se od něj dostala až k hraběnce Angele Anně Sibyle z Galle, která spravovala losinské panství. Vrchnost považovala její počínání za čarování, a tak se Schuchová ocitla před soudem, kde se musela zodpovídat z obvinění z čarodějnictví.
Na panství povolali Jindřicha Františka Bobliga z Edelštadtu, který se ujal vyšetřování. Začaly výslechy, při nichž si mučením vynucovali přiznání i jména dalších lidí, kteří se údajně měli na čarování podílet. S každým takovým jménem přibývali další obvinění, takže se vyšetřování postupně rozšířilo z Velkých Losin do Šumperka a okolních vesnic.
Procesy pokračovaly až do roku 1696. Vyžádaly si desítky životů a staly se posledními velkými čarodějnickými procesy v českých zemích.
Co jste o léčitelkách a bylinkářkách možná nevěděly
- V dřívějších dobách čekala na obviněné z čarodějnictví mírnější odplata. Hrozilo jim vyloučení z církve, pranýř nebo vyhnání z města, hrdelní tresty přišly až později.
- Zpráva o ukradené hostii putovala úřední cestou. Od kostelníka k faráři Schmidtovi, od něj k hejtmanovi panství Adamu Vinarskému z Kříšova a teprve poté k hraběnce.
- Šumperské panství vlastnil v době procesů Karel Eusebius z Lichtenštejna.
- Losinské procesy zpracoval Václav Kaplický v románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963. Podle knihy později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film.
Žítkovské bohyně léčily ještě ve dvacátém století
V kopcích Bílých Karpat lidé vyhledávali místní léčitelky ještě na začátku dvacátého století. Říkalo se jim žítkovské bohyně. Lidé se jich zastávali i před odpůrci a tvrdili, že jim jejich léčení pomohlo. Jedním z odpůrců byl katolický kněz Josef Hofer. Ve své knize z roku 1913 označil bohyně za podvodnice a vyčítal jim, že zneužívají důvěřivost lidí přicházejících pro pomoc.
Za bohyněmi lidé přicházeli také s otázkami, na které jim byliny odpověď dát nemohly. Jak taková návštěva probíhala, poznal spisovatel Jiří Jilík u Irmy Gabrhelové. V plecháčku na plotně rozehřála vosk a za doprovodu zaříkávání ho nalévala do studené vody. Tu si pro tento účel obstarávala ze soutoků potoků nebo z některých studánek, protože takové vodě místní přisuzovali zvláštní moc. Ztuhlý vosk pak vytahovala levou rukou a z jeho tvarů vykládala odpovědi na návštěvníkovy otázky.
Zdroje: demokratickystred.cz, cs.wikipedia.org, irozhlas.cz, idnes.cz
