Foto: Unsplash
V dnešní uspěchané době se mnohdy vracíme k dovednostem našich babiček: k pletení, háčkování, šití, domácímu pečení nebo zahradničení. V době, kdy je tak snadné si vše koupit hotové v supermarketu, najednou začínáme zase oceňovat kontakt s něčím, co si můžeme osahat, užít si ten proces, ponořit se do samotné činnosti. Ne nadarmo naše babičky říkaly, že starosti z hlavy vyženeme jedině prací. Zpívá se to i ve známé pohádkové písničce: „Dělání, dělání, všechny smutky zahání. Dělání, dělání je lék.“
Jednou z věcí, která v posledních letech zažívá obrovský návrat, je právě pečení chleba. Stejně jako v té písni. Ten moment, kdy se domovem rozlévá vůně pečeného chleba a při chladnutí na mřížce praská kůrka, je pohlazením pro duši. Je to vlastně také ta nejčistší forma aromaterapie. Vůně pečeného těsta v nás totiž vyvolává pocit domova a bezpečí, tepla a hlubokého klidu, které žádný kupovaný osvěžovač vzduchu nedokáže napodobit.
Zpomalení v uspěchané době
Žijeme v digitálním světě a před obrazovkami strávíme mnoho času. Na naše smysly každý den útočí tolik podnětů, že naučit se zpomalit je dnes vyloženě nutnost. Jak toho lépe dosáhnout, než zabořit ruce do mouky a čekat na to, až vykyne těsto, které jsme ručně mísily, abychom z něj mohly uhníst krásně kulatý bochníček, vložit jej do ošatky a těšit se na křupavé pečivo, které si ještě zatepla namažeme tlustou vrstvou másla? To čekání, kdy těsto odpočívá pod utěrkou a zdánlivě se nic neděje, opravdu stojí za to.
Trpělivost, kterou nás učí kvásek
Generace žen před námi neznaly kvasnice. Pekly chleba z kyselého těstíčka, které nakypřilo těsto stejně jako kostky, které dnes koupíme v obchodě. Takové těsto ale potřebuje svůj čas. Pečivo z kvásku nemáte upečeno za dvě hodinky i s mísením. Samotný rozkvas trvá dvanáct až šestnáct hodin, odpočívá pod rouškou noci, a pak nás ještě čeká dvojí kynutí. Jedno v míse po vymísení všech surovin a to druhé poté v ošatce, kdy chléb získává svůj tvar. Máme vše na dosah doslova jednoho kliknutí, chleba nás tak učí nespěchat, dát věcem svůj čas, naladit se na přirozený rytmus. Dobrý chleba nejde uspěchat a ten nejlepší vzniká z kynutí v chladu lednice, které mu dodá plnější chuť.
Radost z něčeho hmatatelného
Mnoho z nás dnes pracuje hlavou, hodiny sedí u počítačů v kanceláři, s výsledky, které jsou neviditelné, schované v e-mailech a tabulkách. Pečení chleba nám vrací radost z hmatatelného výsledku. Z pouhé mouky, vody, soli a trošky kmína vytvoříte něco tak základního, jako je chléb. Do jisté míry se můžete vrátit do časů dětství, kdy jste hodiny tvořily zvířátka z plastelíny, vypnout hlavu a bavit se. Jen místo barevné hmoty budete hníst chlebové těsto, které dnes chleboví nadšenci povýšili na umění. Na sociálních sítích a Pinterestu se můžete podívat a inspirovat, jak krásně se dá ozdobit chléb.
V dnešní době pečení chleba není povinností ani jedním ze způsobů, jak svou rodinu udržet naživu. Je to příležitost zastavit se, zabořit ruce do mouky a těsta, rituál, který domovu vdechne teplo a klid. Využijete dlouhé podzimní večery a upečete si svůj vlastní voňavý bochníček?
Zdroje: Autorský článek
