Foto: By Jan Vilímek - Humoristické listy 1885, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20766742
Magdalena Dobromila Rettigová dobře věděla, že láska prochází žaludkem. V její známé kuchařce však nešlo jen o pečené maso a nadýchané buchty. Rettigová se snažila inspirovat ženy k větší samostatnosti a lásce k mateřskému jazyku. Její knihy ovlivnily několik generací žen a některé recepty připravujeme podle slavné autorky i dnes.
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic jako Magdalena Barbora Artmannová. Její otec byl purkrabí a celá rodina s ním tak žila přímo na panství v zámeckém prostředí. Když otec zemřel, musela se malá Magdalena odstěhovat se svou matkou do Prahy, kde žily velmi skromně.
Manželství a jedenáct dětí
V roce 1808 se Rettigová provdala za právníka a spisovatele Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Během manželství se jim narodilo jedenáct dětí, dospělosti se však dožily jen tři. Rodinu opakovaně zasahovaly nemoci, které tehdy často končily tragicky.
Rettigovi se kvůli manželově práci několikrát stěhovali. V roce 1824 se usadili v Ústí nad Orlicí, kde pak strávili deset let. Právě v tomto období Rettigová napsala svou nejslavnější knihu.
Kniha, která změnila české kuchyně
Velký zlom v tvorbě Rettigové přišel v roce 1826, kdy u nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové vydala slavnou Domácí kuchařku aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. V době, kdy se v měšťanských rodinách mluvilo hlavně německy a čeština se teprve prosazovala, získala kniha obrovskou popularitu. Obsahovala přes sedm set receptů psaných tak, aby měla hospodyně všechny suroviny vždy snadno po ruce.
Rozdělením receptů do přehledných kapitol vytvořila autorka systém, který se zachoval i v pozdějším kuchařském žánru. Suroviny se v knize nevážily, ženy se řídily spíše popisem barvy, vůně a hustoty jídla. Kniha měla takový úspěch, že se dočkala desítek vydání, první čtyři ještě za života autorky. Historické výtisky můžeme dnes najít například ve sbírkách Národního zemědělského muzea.
Litomyšl a kafíčková společnost
V roce 1834 se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se Rettigová začala věnovat vzdělávání mladých žen. Pořádala kurzy pro dívky z měšťanských rodin, ve kterých je učila také správně organizovat celou jejich domácnost. V Litomyšli založila i vlastenecký salon, kde se ženy pravidelně scházely. Takovým setkáním se říkalo „kafíčková společnost“ a ženy i dívky tam u kávy četly české knihy a diskutovaly o literatuře nebo kultuře.
Umění vést domácnost
V roce 1840 vydala Rettigová další knihu nazvanou Mladá hospodyňka v domácnosti, určenou především ženám, které se měly starat o chod rodiny. Psala v ní o hospodaření s penězi, péči o domácnost i o vztahu ke služebnictvu a radila, jak vést dům tak, aby všechno fungovalo bez zbytečných výdajů a sporů.
Později připravila také Praktickou kuchařku. Tentokrát se soustředila na jídla, která byla dostupná a zároveň sytá. Právě takové recepty měly v době, kdy řada rodin musela pečlivě počítat každý výdaj, velký ohlas.
Magdalena Dobromila Rettigová dívky neučila jen vařit, péct a uklízet, věřila, že dobrá hospodyňka musí být chytrá, citlivá a měla by se umět domluvit s každým. Vedla je ke stolování i ke způsobům, jak doma udržet rodinnou pohodu. Snažila se ženy naučit počítat s každou životní situací, proto mluvila i o nečekaných finančních výdajích, které mohly chod tehdejší rodiny ohrozit. Zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli, kde je také pohřbena.
Guláš podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Suroviny pro šest osob
- 1,1 kg hovězího masa ze svíčkové nebo ze spodního šálu
- 50 g másla
- 2 cibule
- 1 kořen petržele
- hovězí vývar na podlévání
- sůl, majoránka, paprika
- brambory na obložení
Postup
Maso nakrájejte na malé kostky a vložte do kastrolu k rozpuštěnému máslu. Cibuli a petrželový kořen nakrájejte nadrobno, přidejte k masu a nechte vše zprudka dusit. Jakmile začne směs vysmahovat, podlijte ji hovězím vývarem nebo vodou, aby se nepřipálila. Maso osolte, ochuťte majoránkou a paprikou a duste doměkka. Hotový guláš přendejte na mísu a kolem dokola udělejte věnec z uvařených brambor.
Rettigová u receptu dodává, že stejným způsobem se guláš připraví také z telecího nebo skopového masa a že místo papriky lze použít obyčejný pepř.
Co po Rettigové zůstalo v českých kuchyních
Rettigové Domácí kuchařka nezůstala knihou jedné generace. Vycházela znovu, upravovala se a četly ji ženy ještě dlouho po autorčině smrti. Mnohá jídla, která v ní najdeme, vaříme dodnes. Svíčková, buchty nebo koláče se z českých stolů neztratily, jen se změnil způsob přípravy. Dnešní kuchařka většinou sáhne po váze a přesném množství surovin, zatímco Rettigová často počítala s odhadem, zkušeností a tím, že hospodyně sama pozná správnou hustotu nebo barvu.
Ani samotná kniha nebyla jen soupisem receptů. Rettigová psala pro ženy, které měly na starosti celou domácnost, takže se věnovala také hospodaření, zásobám, služebnictvu nebo každodenní práci v domě. Její čtenářky se z knihy učily nejen vařit, ale také nakupovat, šetřit a rozvrhnout si práci tak, aby domácnost fungovala. Právě proto se k jejím knihám vracely ještě desítky let po prvním vydání.
Zdroje: cs.wikipedia.org, nzm.cz, apetitonline.cz, topzine.cz, web2.mlp.cz
