Foto: Magnific
Osmisměrka patří k luštění, které Češi znají déle než sudoku a nikdy je neomrzelo. Vědci v Británii i v Americe zkoumali, jak souvisí luštění slovních a číselných hlavolamů s pamětí lidí po padesátce a kolem sedmdesátky. Trenérka paměti k jejich výsledkům přidává jednu podstatnou výhradu.
V roce 1996 vydal Český svaz hádankářů a křížovkářů dokument s názvem Směrnice pro tvorbu vícesměrek. Třídí hlavolamy podle toho, jak vypadá legenda, kde je ukrytá tajenka a kolika směry se slova hledají. Osmisměrka v té době měla za sebou dvacet let v českých časopisech.
Osmisměrka v českých časopisech od sedmdesátých let
Vícesměrky se u nás objevily v sedmdesátých letech vedle křížovek a hádanek. Slova se zpočátku škrtala jen v osmi směrech, odtud název, který se vžil a zůstal. Obliba rostla tak rychle, že vznikly časopisy věnované výhradně jim. Autoři pak vymýšleli další varianty, lišící se počtem směrů, způsobem škrtání nebo umístěním tajenky. Dnešní sedmdesátníci se s osmisměrkami mohli poprvé setkat už za studií. V časopisech vycházejí dodnes a jejich luštění se za tu dobu příliš nezměnilo.
V roce 2022 zveřejnil časopis NEJM Evidence studii, jejíž účastníci luštili křížovky na počítači. Vědci sledovali, zda jim luštění pomůže s pamětí a zvládáním každodenních činností. Vedli ji D. P. Devanand z Kolumbijské univerzity a Murali Doraiswamy z Dukeovy univerzity. Zapojilo se 107 lidí s mírnou kognitivní poruchou, průměrný věk byl 71 let. Část z nich dvanáct týdnů intenzivně luštila křížovky na počítači, ostatní hráli kognitivní hry, obě skupiny pak pokračovaly v udržovacích lekcích až do 78. týdne. Luštitelé slovních hlavolamů dopadli lépe v testech poznávacích funkcí po dvanácti i po 78 týdnech, zvládali lépe každodenní činnosti a magnetická rezonance u nich na konci ukázala menší úbytek mozkové tkáně. Nejvíc pomohlo luštění lidem v pokročilejší fázi poruchy, kteří se známému formátu věnovali ochotněji než hrám na obrazovce. „Trojice přínosů, tedy zlepšení poznávacích funkcí, fungování a ochrana mozku, je pro náš obor svatý grál,“ řekl k výsledkům Doraiswamy. Studie neměla skupinu bez jakéhokoli tréninku, takže autoři sami žádají ověření ve větším měřítku.
V naší podzimní osmisměrce si můžete zkusit najít dvacet slov. Označujte je tahem prstu nebo myši od prvního písmene k poslednímu. Ze zbylých písmen pak po řádcích přečtete tajenku.
Co ukazuje luštění u lidí po padesátce
Britský projekt PROTECT, který vedou University of Exeter a King's College London, sledoval zdravé lidi ve věku 50 až 96 let. Víc než 19 000 účastníků uvedlo, jak často luští slovní a číselné hlavolamy. Potom vyplňovali testy, ve kterých vědci hodnotili jejich pozornost, schopnost uvažovat a paměť. Pravidelní luštitelé slovních hlavolamů měli v gramatickém uvažování výkon jako lidé o deset let mladší, v krátkodobé paměti o osm let mladší. Čím častěji luštili, tím lepší skóre měli ve všech třech oblastech. „Zlepšení je zvlášť patrné v rychlosti a přesnosti jejich výkonu,“ řekla vedoucí výzkumu Anne Corbett. Zároveň řekla: „Nemůžeme říct, že luštění těchto hlavolamů nutně snižuje riziko demence v pozdějším věku.“
Proč osmisměrka sama nestačí
Dana Steinová vede kurzy trénování paměti od roku 1994 a předsedá České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Luštění podle ní neuškodí, ale za nejlepší aktivitu ho nepovažuje. Jakmile se člověk naučí slovní zásobu, stává se z luštění mechanická činnost s malou dávkou tvořivosti. Pořád je to ovšem lepší než pasivita. Mozku podle ní nejvíc prospívá, když si věci pamatujeme sami. „Čím méně externích pomůcek používáme, tím lépe pro náš mozek,“ řekla v rozhovoru pro Novinky.cz. Radí vymazat z telefonu deset nejčastěji volaných čísel a naučit se je zpaměti. S trénováním paměti se dá začít i v sedmdesáti. Na jedné akci v Praze si starší účastníci zapamatovali pořadí apoštolů lépe než mladší, podle Steinové kvůli tomu, že na vnější pomůcky nejsou tolik zvyklí. Seniorům kurzy zvedají sebevědomí, obejdou se bez uzlů na kapesníku i lístečků s poznámkami. Paměti podle ní škodí i přesvědčení, že zapomínání ke stáří patří.
Neurovědec Aleš Stuchlík, který vede oddělení neurofyziologie paměti ve Fyziologickém ústavu Akademie věd, v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka popsal, že mozek zůstává tvárný do vysokého věku. Schopnost učit se nemizí ani po padesátce, k dispozici jsou univerzity třetího věku a kurzy paměti. K péči o mozek patří také pohyb, kvalitní spánek, vyvážené jídlo a dobré vztahy. „Je praktické zapojovat nejen mozkové závity, ale celé tělo,“ řekl Stuchlík. „Buďte aktivní do vysokého věku.“
Zdroje: cshak.cz, columbiapsychiatry.org, exeter.ac.uk, novinky.cz, rozhlas.cz
