Foto: Midjourney
Před více než čtyřmi stoletími chodily ženy za astrology s otázkami, které se týkaly těch nejdůležitějších věcí v jejich životě. Ptaly se, koho si vezmou, zda budou mít děti, jak dopadne porod nebo co stojí za jejich zdravotními potížemi. Zápisy, které si astrologové vedli, dnes otevírají velmi osobní pohled do života tehdejších žen.
V únoru 1599 řešila Alice Barnardová otázku, která mohla rozhodnout o jejím dalším životě. Za londýnským astrologem Simonem Formanem přišla zjistit, zda si má vzít Johna Whita. Podobné dotazy tehdy nebyly ničím neobvyklým. Astrologové si své konzultace zapisovali a díky dochovaným záznamům dnes víme, s čím za nimi lidé přicházeli.
Astrologie provázela ženy od sňatku k nemocem
Simon Forman a Richard Napier působili v Anglii na přelomu 16. a 17. století. Forman pracoval převážně v Londýně, Napier v Buckinghamshiru. Z jejich praxe a ze zápisů dalších spolupracovníků se dochovalo přibližně 80 000 konzultací. Drtivá většina dotazů se týkala zdraví a nemocí. Lidé ale přicházeli také s otázkami na manželství, práci, pohřešované osoby, odcizený majetek nebo cestování. Právě tyto záznamy dnes dávají poměrně konkrétní představu o tom, s čím se tehdejší lidé na astrology obraceli.
Během konzultace si astrolog zapsal jméno a věk klienta, jeho otázku i přesný čas, kdy ji položil. Právě pro tento okamžik pak sestavil astrologický diagram, podle něhož hledal odpověď.
Otázka Alice Barnardové na budoucího manžela nebyla v té době ničím zvláštním. V renesanční Itálii se při úvahách o sňatku běžně porovnávaly horoskopy obou lidí a hledalo se, nakolik se k sobě hodí. Astrolog mohl posuzovat také plodnost páru a vyhlídky na potomky. U zámožnějších rodin přitom nešlo jen o osobní život manželů, ale i o pokračování rodu a naději na narození mužského dědice.
Ve stejný den, kdy Alice řešila, zda si má vzít Johna Whita, přišla k Richardu Napierovi v Great Linfordu třicetiletá Joan Spenserová. Její starosti se týkaly zdraví. Od narození posledního dítěte se jí nevrátila menstruace, trápily ji závratě a opakovaně mívala pocit na omdlení. S těmito potížemi se proto obrátila na astrologa.
Otázka dítěte se mohla vracet celé roky
O dva roky později přišla za Simonem Formanem Frances Howardová. Dne 3. listopadu 1601 chtěla vědět, zda je těhotná, zda bude mít děti a kdy by se tak mohlo stát. O tři týdny později se k němu vrátila a znovu otevřela otázku početí.
Otázku, zda žena čeká dítě, se lidé snažili zodpovědět dávno před dobou Formana a Napiera. Pozdně středověké lékařské texty popisovaly nejrůznější tělesné známky těhotenství a radily, čeho si všímat na ženském těle nebo v tělních tekutinách. Vedle těchto postupů existovaly také astrologické a věštecké metody, které slibovaly odpověď nejen na samotné těhotenství, ale někdy i na to, zda se narodí chlapec, nebo dívka.
Dochované konzultace zachycují i velmi osobní milostné starosti. Dne 7. července 1609 přišla k Richardu Napierovi šestadvacetiletá Mary Faulknerová z Cowley. Z její návštěvy se dochovala jen krátká poznámka, zato velmi výmluvná. Napier si k ní zapsal, že jde o „milostnou záležitost“ a „trápení“. Podrobnosti už neuvedl, záznam ale jasně ukazuje, že se lidé na astrology neobraceli jen kvůli zdraví nebo budoucnosti manželství, ale také ve chvílích, kdy je trápil samotný vztah.
Porod mohl přivést astrologa k vážně nemocné ženě
O jedenáct let později, 8. prosince 1620, se k Richardu Napierovi dostal mnohem vážnější případ. Třicetiletá Susan Longuevilleová, manželka sira Michaela Longuevilla, procházela těžkým porodem a její stav byl velmi vážný. Napier pro tuto chvíli sestavil astrologický diagram. Dochovaný zápis popisuje komplikace během porodu a končí zprávou, že Susan zemřela.
Napierovo spojování astrologie se zdravotními otázkami navazovalo na mnohem starší tradici. Už od 13. století se astrologie objevovala ve vzdělávání evropských lékařů a v 15. století patřilo posuzování takzvaných kritických dnů nemoci podle nebeských těles k uznávaným lékařským dovednostem. V 16. a 17. století už část lékařů tyto postupy odmítala jako nejisté, přesto astrologie z medicíny nezmizela.
Napier při své praxi spojoval astrologický výklad s informacemi o zdravotním stavu ženy. Do zápisů si poznamenával bolest, menstruaci a další tělesné příznaky, věnoval pozornost také vzorkům moči, které k němu pacientky nebo jejich poslové přinášeli.
V listopadu 1622 se v Napierových zápisech objevila znovu Frances Howardová. Na možnost mít děti se přitom ptala už Simona Formana v roce 1601. O více než dvacet let později ji zajímalo, zda je těhotná a jestli čeká syna, nebo dceru. Dochované záznamy tak výjimečně zachycují stejnou ženu v různých obdobích života a ukazují, že otázky kolem těhotenství a potomků ji provázely po dlouhá léta.
K astrologovi přitom žena nemusela vždy přijít osobně. Některé konzultace probíhaly na dálku prostřednictvím zprávy nebo dopisu a poslové přinášeli také vzorky moči. Za nemocnou ženu mohl přijít příbuzný či jiný člověk z jejího okolí.
Zápisy Formana a Napiera jsou staré více než čtyři století, ale otázky, které v nich ženy pokládaly, známe i dnes. Koho si vezmu, budu mít děti, co se děje s mým zdravím, co mě čeká dál. Změnila se medicína, společnost i možnosti, které ženy mají. Nejistota kolem lásky, rodiny, zdraví a budoucnosti však zůstala.
Zdroje: casebooks.lib.cam.ac.uk, journals.uchicago.edu, pure.royalholloway.ac.uk, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
