
Oblíbenou kosmetickou značku vybudovala z podomácku umíchaných krému. V Paříži ji ale odmítali. Estée Lauder vzala marketing do svých rukou a udělala něco, po čem chtěli její vůni po celé Evropě.
Josephine Esther Mentzer vyrůstala v newyorském Queensu. Její otec Max se narodil v Praze a matčina rodina měla kořeny ve střední Evropě. Strýc John Schotz byl chemik a vyráběl pleťové přípravky, které se mladá dívka naučila míchat spolu s ním. Narozdíl od ostatní dobové kosmetiky, sázely strýcovy receptury na živočišné tuky a bylinky. Krémy měly těžkou, medovou konzistenci, která se na tváři rozpouštěla pomalu a zanechávala na ní lesklý film.
Brzy je začala také nabízet ženám. Neměla obchod ani vlastní prodejní pult, a tak chodila do kosmetických a kadeřnických salonů. Zatímco zákaznice seděly pod vysoušeči vlasů, Estée jim ukazovala své přípravky, nanášela krémy přímo na jejich pleť a nechávala jim malé vzorky na doma.
Ze salonů zamířila do Saks Fifth Avenue
V roce 1946 založila s manželem Josephem Lauderem vlastní společnost. Nabídka byla zatím skromná, tvořily ji pouze čtyři přípravky, manželé tak velkou část práce zatím zvládali sami. Estée mezitím obcházela obchodní domy a snažila se dostat svou kosmetiku na místa, kam chodily ženy ochotné utrácet za dražší péči. Jedním z nich byl Saks Fifth Avenue.
Objednávka za 800 dolarů znamenala, že najednou museli vyrobit mnohem větší množství kosmetiky než dosud. Lauderovi si pronajali prostory bývalé restaurace, kde se připravovaly krémy, sterilizovaly kelímky a všude se linula vůně kafru i mandlového oleje.
Velké reklamní kampaně si malá firma stále dovolit nemohla. Estée proto rozdávala vzorky a zákaznicím k nákupu přidávala drobné kosmetické dárky. Žena přišla pro jeden přípravek a domů si odnesla ještě jiný, který si vyzkoušet. Způsob prodeje se uchytil a později ho začaly využívat také další kosmetické společnosti.
Estée zatím cestovala po Spojených státech, jezdila na otevírání nových prodejních míst a osobně školila prodavačky. Po několika letech už ale firma nestála pouze na pleťových krémech. V roce 1953 přišla vůně Youth-Dew.
Parfém býval dárkem od muže
Youth-Dew se zpočátku neprodával jako klasický parfém. Byl to koupelový olej s tak silnou vůní, že si ho ženy mohly nanášet také jako parfém, který byl rozhodně dostupnější než od jiných značek. Tehdejší dámy už nemusely čekat až drahé vůně dostanou od svých mužů, mohly si je koupit samy, za vlastní peníze. Během prvního roku si podle International Business Hall of Fame zákaznice koupily přibližně 50 tisíc lahviček. Jeho úspěchem rostl také zájem o ostatní výrobky.
Protože se začalo firmě dařit, chtěla Estée i do Evropy, především do Paříže, města, které mělo vlastní parfémové domy. Trochu se však bála, že o americkou novinku nebudou stát a měla pravdu.
Několik dní ji nechtěli ani přijmout
Člověk odpovědný za nákup parfémů z francouzské Galeries Lafayette se s ní odmítal sejít. Estée to zkoušela několik dní, až nakonec usoudila, že dál čekat nebude a vydala se přímo do parfémového oddělení, kde otevřela svůj Youth-Dew a vylila ho na koberec.
Silná vůně byla cítit po celé prodejně a zákaznice se začaly vyptávat. Chtěly vědět, kde si vůni mohou koupit, jenže prodavačky jim ji nabídnout nemohly. Podobné otázky se podle dochovaného vyprávění ozývaly ještě během následujících dvou dnů. Estée tak získala pozornost, o kterou se předtím marně snažila několik dní. Dodnes se neví, zda byla vůně na koberec rozlita náhodou nebo to byl opravdu promyšlený krok, svůj účel to ovšem splnilo. Galeries Lafayette nakonec zařadilo kosmetiku Estée Lauder do svého sortimentu.
Po Paříži následoval zbytek Evropy. Firma rostla, rozšiřovala sortiment a kupovala další značky. Estée přitom z vedení neodešla ani ve chvíli, kdy už vydělávala miliony, na chod podniku dohlížela dlouhá léta a postupně do jeho čela postavila své syny Leonarda a Ronalda. Světoznámá podnikatelka zemřela v roce 2004 ve věku 97 let.
Zdroje: elcompanies.com esteelauder.com businesshalloffame.org institut-repere.com forbes.cz








