
Být dobrou matkou už dávno nestačí. Je potřeba zvládnout kariéru, domácnost i manželství a hlavně své duševní zdraví. Seznam požadavků na „spokojenou moderní ženu“ se stále prodlužuje a některé z nich je nemožné splnit. Jak mají role v domácnosti rozdělené dnešní generace?
Ráno udělat svačiny a vypravit děti, v práci vydělat dost peněz, cestou domů vymyslet večeři a mít hlavně dostatek energie na partnera. Také by bylo dobré udržovat se ve formě, vypadat stále upraveně, nezanedbávat příbuzné i přátele a pečovat o své psychické zdraví. Pokud je toho na vás příliš, měla byste umět zpomalit a najít si čas na odpočinek. Zní to jako rozumné rady, které se však většinou nedají během jednoho dne stihnout.
Dokonalá žena v padesátých letech
V Americe se v padesátých letech prosazoval obraz ženy, pro kterou je nejdůležitější její rodina. Bylo žádoucí, aby byla pečující matkou, milující manželkou a schopnou hospodyňkou. Ženy dříve neměly tolik vybavené domácnosti a práce okolo domu byla něco jako celodenní směna. Kariéru si v této době spíš nebudovaly, pro vlastní seberealizaci nebyl zkrátka prostor.
Některé ženy měly podle ostatních sice perfektní životy, dům, děti, manžela i auto, stejně se ale necítily šťastné. Spisovatelka Betty Friedan ve své knize The Feminine Mystique vysvětluje, že role manželky a matky nemusí ženu automaticky naplňovat. Autorka tuto problematiku dokonce shrnula jednou větou: „Chci něco víc než svého manžela, své děti a svůj domov.“
V poválečném Československu se pracující žena stala jakousi normou. Práce pro ni však rozhodně nekončila odchodem ze zaměstnání. Zatímco muži doma už odpočívali, na jejich ženu čekala po návratu domů péče o děti, vaření večeře a běžný úklid. Dobové výzkumy například ukázaly, že v Olomouci strávily zaměstnané ženy péčí o domácnost v průměru pět hodin denně, muži pouze dvě hodiny. Za celý rok se tak rozdíl mohl vyšplhat až k pěti stům hodinám. Ženám po pracovní směně začínala doma ještě jedna, zato ovšem zaplaceno už nedostávaly.
Muži prý doma pomáhají
Velká část práce matky však není vidět. Občas je těžké hlídat všechny termíny očkování, školních výletů a oslav spolužáků. Do toho se nesmí zapomenout pořídit větší boty nebo narozeninový dárek. Tuto neviditelnou část práce všech maminek zkoumala socioložka Allison Daminger. V roce 2019 zveřejnila studii založenou na 70 hloubkových rozhovorech se členy 35 párů. Ukázalo se, že péče o domácnosti nezačíná ve chvíli, kdy začnete uklízet. Ještě než cokoliv uděláte, musíte si všimnout, vymyslet řešení, rozhodnout se a nakonec zkontrolovat výsledek.
Jednoduše řečeno, manžel dítě dokáže včas doprovodit k lékaři. Žena ale bude ta, která si na preventivní prohlídku vzpomene, zvedne telefon, dítě objedná a před odchodem vypraví. Ve studii se také prokázalo, že ženu více než fyzická práce unavuje mentální zátěž, která může skončit i vyhořením nebo horším fungováním partnerského vztahu.
Ani české domácnosti nemají domácí práce rozdělené rovnoměrně. Osm z deseti dotázaných v průzkumu CVVM považovalo starost o domácnost za práci, o kterou by se měli partneři dělit. Ve skutečnosti ji přibližně v každé třetí domácnosti zajišťovala převážně žena.
U vaření byl rozdíl ještě větší. Více než polovina lidí si myslí, že by si ho měli partneři rozdělit rovnoměrně, v 67 procentech domácností však vařila výhradně žena. Zajímavý rozdíl se objevil i v tom, jak situaci vidí samotní muži. Ti častěji uváděli, že se do domácích prací zapojují, ženy naopak častěji popisovaly větší podíl vlastní práce. A zatímco s rozdělením rolí bylo spokojeno téměř 90 procent mužů, mezi ženami to bylo pouhých 67 procent.
Zdroje: sagepub.com ncbi.nlm.nih.gov soc.cas.cz loc.gov soc.cas.cz










