Foto: Unsplash
Žádná nevěra ani italská domácnost, a přesto si jednoho dne zabalí kufry a odejde. Zatímco ona už má za sebou měsíce pochybností, on má pocit, že jejich vztah fungoval bezchybně. Některé konce přicházejí tak tiše, že si jich ten druhý všimne až ve chvíli, kdy už není cesty zpět.
Obstarává děti, nakupuje, vaří a proti ničemu moc nenamítá. Pro muže je tohle ideální manželka, proto je často nenapadá, že by mohla být nespokojená, protože on zatím vrní blahem. Pro podobný stav se používá označení emocionální rozvod. Manželé se ještě nerozešli, někdy o rozvodu ani nemluví a společná domácnost může fungovat další roky. V hlavě partnerky už se ale rodí plán, který pomalu míří ke konci manželství.
Snaha o změnu
Žena zpočátku vůbec nemusí být tou, která mlčí. Říká, co jí vadí, chce trávit čas společně, opakovaně otevírá problémy, které ji trápí a snaží se partnerovi vysvětlit, co jí ve vztahu chybí. Po takovém rozhovoru se to na chvíli změní, za několik dní se ale všechno vrátí zpět do starých kolejí a tento kolotoč se opakuje.
Párová terapeutka Michela Stevensonová se s podobnými situacemi setkává ve své praxi poměrně často. Používá se pro ně označení walkaway wife syndrome, které není odbornou diagnózou. Popisuje ženy, které se vztah snažily dlouho změnit, až postupně ztratily chuť otevírat rozhovor, který je vlastně neustále stejný.
Hádky z ničeho nic přestanou
Přestane se řešit nedostatek společného času, žena už nepřipomíná, že se jí muž nevěnuje, večer skončí bez dalšího sporu na sedačce v obýváku, bez otázek na toho druhého a zájmu o blízkost. Partner může mít pocit, že se situace uklidnila. Jeho žena se však přestala ozývat ve chvíli, kdy zjistila, že ji nikdo neposlouchá a hádky tedy postrádají smysl.
Je tedy přirozené, že po měsících snažení o špetku pozornosti se žena jednou vrátí z práce a už nemá potřebu partnerovi vyprávět, co se jí během dne přihodilo. Když ji něco trápí, vyřeší to sama nebo zavolá někomu jinému. Věci, které by mu dříve řekla jako prvnímu, si začne nechávat pro sebe. Doma je tak skutečně větší klid než před několika měsíci.
Některé ženy ze studie Separate Souls Under One Roof popisovaly také pokročilejší odcizení. Z manželství postupně mizely city i respekt. Projevovalo se to i v sexuálním životě, ve kterém chyběla vášeň a intimita. To mělo značné následky na samotnou psychiku žen, jež se už necítily dobře v přítomnosti svého muže.
Někteří spolu téměř nemluvili
Někteří manželé řešili jen organizační věci okolo domácnosti, kdo odveze či vyzvedne děti nebo jestli jsou zaplacené účty. Protože se v rodině pořád něco dělo a vše šlo hladce, manžel často ani nezaregistroval změnu v manželčině chování. Z každodenního života se však postupně vytratilo i vřelé pozdravení a zájem o to, jak se ten druhý měl.
Jak dlouho může podobné soužití pokračovat, ukazuje i příběh české ženy, která se svěřila psychologické poradně časopisu Respekt. S manželem byla 24 let a ve vztahu zažívali různé problémy. Došlo i na nevěru. Manželé se od sebe vzdálili natolik, že navrhla rozvod. Dokonce se na čas odstěhovala, jejich dospívající dcera ale odloučení nesla velmi těžce, a tak se žena po třech měsících vrátila zpět a pokusila se manželství zachránit.
Situace doma se ale nezměnila a o několik let později požádala o rozvod znovu. Ani tentokrát ho nedotáhla do konce, dcera s ní po podání žádosti přestala mluvit. V manželství tedy pár setrval i nadále. Po dalších třech letech už spolu podle jejích slov však téměř nemluvili, pouze sdíleli stejnou domácnost.
I když rozvod může život značně zkomplikovat, ženy jsou často ty, které k takovému rozhodnutí nakonec dospějí. Přehled výzkumů zveřejněný v Current Opinion in Psychology ukazuje, že po něm mohou čelit většímu propadu příjmů než muži, často na nich zůstává větší část péče o děti a zároveň mají menší pravděpodobnost, že uzavřou další manželství. Přesto jsou ale podle výsledků z výzkumu daleko spokojenější než jejich bývalí partneři.
Socioložka Marta Vohlídalová pracovala s údaji o rozvodech a u mladších lidí, bezdětných párů se mezi důvody rozpadu častěji objevovala kvalita vztahu a emocionální nespokojenost. U dlouhodobých manželství a párů s dětmi se více objevovala nevěra, alkoholismus nebo násilí.
Žena, která nakonec oznámí, že chce odejít, tak nemusí ukázat na jednu velkou hádku nebo slova, po kterých se definitivně rozhodla manželství opustit. Mohly tomu předcházet měsíce rozhovorů, návratů ke starým problémům a mnoho večerů, kdy se vedle svého partnera cítila úplně sama. Když potom ale od muže odejde, často je její rozhodnutí nepochopeno a vnímáno jako náhlé a zcela nečekané.
Zdroje: sagepub.com sciencedirect.com vice.com sciencedirect.com soc.cas.cz respekt.cz
