
Za rouhání hrozí v Nigérii i smrt, ačkoli v některých oblastech severu země pracují muslimky na polích polonahé a nikdo se nad tím nepozastavuje. Studentce Deborah Yakubu, zdravotnici Rhodě Jatau a zpěvákovi Yahayovi Sharifu-Aminu stačila k obvinění z rouhání jediná zpráva odeslaná přes WhatsApp.
Při cestách po severu Nigérie potkával religionista Ondřej Havelka na venkově muslimky, které pracovaly na polích s odhalenou horní polovinou těla. Muži kolem nich chodili, aniž by jim věnovali jediný pohled. O tamních poměrech Havelka řekl: „Nahota mezi muslimkami na venkově je pacificky tolerovaná, verbální urážka islámu je ale na hrdelní trest.“
Nigérie se dělí na šestatřicet států a její obyvatelstvo tvoří zhruba z 54 procent muslimové, křesťanů je kolem 45 procent. Dvanáct států na severu země přijalo vedle běžného práva také šaríu. Už federální trestní zákoník hrozí v paragrafu 204 za úmyslnou urážku náboženství, jeho věřících nebo Boha trestem až dvou let vězení. Ve státech, které se řídí šaríou, však může vědomé rouhání proti proroku skončit i rozsudkem smrti. Nigerijská ústava zaručuje v článku 38 svobodu myšlení, svědomí a vyznání, v článku 39 pak svobodu projevu. Když ale v květnu 2022 spolužáci obvinili studentku v Sokotu z rouhání, žádný soud její případ neprojednal. Ještě než se před něj mohla dostat, napadl ji dav.

Deborah obvinili kvůli zprávě na WhatsAppu
Deborah Samuel Yakubu chodila do druhého ročníku na pedagogickou kolej Shehu Shagariho v Sokotu. Spolužáci měli na WhatsAppu skupinu určenou ke studiu, ve které někteří začali probírat také náboženství. Deborah, která byla křesťanka, jim v květnu 2022 napsala, ať toho nechají. Podle Basharu Guyawy Isy, aktivisty za lidská práva ze Sokota, „ji rozčílilo, jak muslimové v té skupině na WhatsAppu mluvili o islámských záležitostech, a to ji přimělo pronést proti proroku Muhammadovi neislámské výroky.“

Sokoto na severu Nigérie, kde studovala Deborah Yakubu.
Ráno 12. května ji spolužáci obvinili z rouhání. Zaměstnanci školy ji schovali do místnosti ostrahy, zatímco její přátelé sháněli taxi, které by ji odvezlo do bezpečí na policejní stanici. Před budovou se mezitím shromáždili další studenti a přidali se k nim mladíci, kteří přišli zvenčí. Dostali se až k místnosti, kde se Deborah ukrývala, vylomili dveře a odvlekli ji ven. Tam ji zabili a její tělo pak zapálili.
Policie zatkla dva podezřelé. O dva dny později proti jejich zadržení protestovalo v ulicích Sokota několik set lidí, kteří žádali jejich propuštění. Guvernér vyhlásil na 24 hodin zákaz vycházení. Sultán ze Sokota Muhammadu Sa’ad Abubakar a katolický biskup Matthew Hassan Kukah vyzvali obyvatele ke klidu. Rada sultanátu vraždu odsoudila a požádala bezpečnostní složky, aby pachatele postavily před soud.
O vraždě Deborah se dozvěděla také sedmačtyřicetiletá Rhoda Jatau, matka pěti dětí, která vedla zdravotní středisko ve Warji ve státě Bauchi. Krátce po událostech v Sokotu přeposlala do pracovní skupiny kolegů video, které lynčování odsuzovalo. Když jeden z kolegů označil video za rouhavé, zpráva se rozšířila a před domem Rhody Jatau se shromáždilo přes dvě stě lidí. Policie ji poté odvedla. Obvinila ji z podněcování nepokojů, urážky náboženského přesvědčení a kyberstalkingu. Hrozilo jí až pět let vězení.
Na kauci ji propustili až v prosinci 2023, po devatenácti měsících ve vazbě. Po celou dobu, co soud její případ dál projednával, žila na utajeném místě. V prosinci 2024 ji soud v Bauchi zprostil všech obvinění, protože obžaloba její vinu neprokázala. Po rozsudku svým právníkům řekla jen: „Jsem tak vděčná.“
Šest let za jednu píseň
V době, kdy Deborah zemřela, seděl Yahaya Sharif-Aminu ze státu Kano už téměř dva roky ve vězení. Skládal súfijské písně a v březnu 2020 jednu z nich poslal známým přes WhatsApp. Část lidí, ke kterým se dostala, považovala její text za urážku proroka. Zpěváka zatkli, dav mezitím vypálil dům jeho rodičů. Šaríatský soud ho soudil bez obhájce a desátého srpna 2020 padl rozsudek smrti oběšením.
V lednu 2021 vrchní soud státu Kano rozsudek kvůli procesním chybám zrušil, zpěvák však zůstal ve vazbě. Čekal ho nový proces podle stejného zákona. Když tento postup v srpnu 2022 potvrdil také odvolací soud, obrátil se Sharif-Aminu na Nejvyšší soud Nigérie.
Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování označila jeho věznění za porušení práv a žádala propuštění. Evropský parlament v únoru 2025 vyzval Nigérii, aby zpěváka propustila a zrušila zákony o rouhání. O dva měsíce později rozhodl soud Hospodářského společenství západoafrických států, známého pod zkratkou ECOWAS, že ustanovení kanoského šaríatského zákoníku umožňující trest smrti za urážku proroka je v demokratické společnosti nepřiměřené. Nigérii nařídil jeho změnu nebo zrušení. Zpravodajka OSN Nazila Ghanea se po návštěvě země v červnu 2026 věnovala také rozporu mezi zákony o rouhání a právy zaručenými ústavou.
Nejvyšší soud se Yahayovým odvoláním začal zabývat 25. září 2025. Právník vlády státu Kano Lamido Abba Sorondinki po jednání řekl: „Tento žadatel pronesl rouhavé výroky proti Svatému proroku, což vláda státu Kano nebude tolerovat.“ Další jednání bylo naplánováno na 25. června 2026, soud je však vyřadil z programu. V září 2026 požádali Yahayovi právníci Nejvyšší soud o urychlené projednání případu. Po více než šesti letech je zpěvák stále ve vězení bez kauce.
Zdroje: medium.seznam.cz, aljazeera.com, africanews.com, churchinchains.ie, premiumtimesng.com, adfinternational.org








