Foto: Ilustrační foto/Midjourney
Čím se stravují lidé, kteří slaví narozeniny, při kterých se počet svíček, které by si na dort mohli dát, blíží stovce? Existuje nějaký recept na dlouhověkost? Přesný recept na dlouhý život zatím nemáme, ale v modrých zónách, tedy oblastech, kde vědci zaznamenali neobvykle vysoký počet lidí, jež se dožívají velmi vysokého věku, si všimli toho, že jídelníček hraje velikou roli v tom, jak si vede jejich zdraví a kolika let se dožívají. Jedná se ostrovní oblast Okinawa v Japonsku, horské oblasti Sardinie nebo třeba ostrov Ikaria v Řecku. Mají něco společného?
Kvalitní suroviny a jednoduchá jídla
Co všechny kultury modré zóny sdílejí, je jejich zaměření na základní potraviny. Na jejich talířích nenajdete průmyslově zpracované potraviny, jen skutečné jídlo. Jednoduché, prosté, ale chutné a výživné. Základní suroviny jako obiloviny, čerstvé ovoce a zelenina, maso a ryby a také luštěniny.
Neznamená to, že by obyvatelé těchto oblastí nikdy nejedli průmyslově zpracované potraviny, jejich stravování navíc v průběhu let prošlo změnou, pokud se ale podíváme na tradiční jídelníčky, najdeme v nich inspiraci i pro naše vlastní vaření.
Zdraví
Luštěniny jako běžná součást jídelníčku
Možná si pamatujete ten otravný den v jídelně, kdy na jídelníčku byla čočka s vajíčkem nebo fazole s párkem. Luštěniny nejsou v našich končinách moc oblíbené a je to veliká škoda. Obyvatelé Řecka a celé středomořské oblasti však ví, jak zdravé luštěniny jsou. Proto je na jejich stole najdete běžně.
Jsou bohatým zdrojem vlákniny a také bílkovin a důležitých vitaminů a minerálů. Bílkoviny nemusíte získat jen z masa, vajec a mléčných výrobků. V Okinawě v Japonsku je sice základem jídelníčku čerstvá zelenina, sójové potraviny a tofu, ryby se tady jedí více než maso, nikde však není dokázáno, že by pouze vegetariánství či dokonce veganství vedlo ke zdravému životu a vysokému věku. Fazole, čočka, cizrna nebo hrách mohou být běžnou součástí našeho jídelníčku stejně jako maso nebo vejce a sýr.
Na Sardinii se například připravují vydatné zeleninové polévky s luštěninami. V Kostarice je zase typickým jídlem gallo pinto, kombinace rýže a fazolí, kterou si tam lidé dopřávají i k snídani. Řecká kuchyně nabízí hned několik příkladů, jak mohou luštěniny vypadat na talíři. Jedním z nich je fasolada, tradiční fazolová polévka s rajčaty, mrkví, cibulí a olivovým olejem. Dalším jídlem jsou gigantes plaki, velké bílé fazole pečené v rajčatové omáčce.
A kdo má rád cizrnu, nemusí skončit jen u už známého hummusu, může vyzkoušet třeba revithadu, cizrnový pokrm, který se tradičně připravuje pomalým pečením. Luštěniny tak nemusí být jen přílohou nebo nouzovým řešením, když zrovna nevíme, co uvařit. Mohou být něčím, co si uvaříme proto, že nám chutnají, protože víme, jak je připravit tak, aby se z jídla stal požitek.
Luštěniny patří mezi potraviny, které bychom měli do našich kuchyní vrátit. Nemusíme hned hledat exotické recepty, stačí je přidat do zeleninové polévky nebo si s nimi připravit salát.
A jak je to s masem a mléčnými výrobky?
Dlouhověcí lidé nejsou automaticky vegetariáni. Jídelníčky lidí se přirozeně liší podle toho, co je v jejich oblasti dostupné. V některých kulturách převažují potraviny rostlinného původu, jinde mají větší zastoupení maso, ryby a mléčné výrobky. Co je ale spojuje jsou jídla ze základních surovin a jejich kvalita.
Například na Sardinii mají své místo i mléčné výrobky z ovčího mléka, včetně tradičních sýrů. V horských oblastech, kde se lidé historicky věnovali pastevectví, byly mléko a sýry přirozenou součástí jídelníčku, stejně jako maso, byť se na stole neobjevovalo nutně každý den, jak jsme na to někdy zvyklí.
Na Okinawě nejsou mléčné výrobky zastoupeny kvůli kulturním vlivům, jejich kuchyně se opírá o vlivy japonské a čínské kuchyně, základem jejich jídelníčku jsou hlavně ryby, tofu, ovoce a zelenina, sladké brambory a řasy. Také zde platí zásada: ať je jídlo tvým lékem (nuči gusui), stejně jako ve výroku, který se připisuje starořeckému lékaři Hippokratovi.
Olivový olej jako součást středomořské kuchyně
Když se řekne středomořská kuchyně, většina z nás si kromě čerstvé zeleniny a ryb vybaví také olivový olej. A není to náhoda. V tradičním středomořském jídelníčku má důležité místo a používá se nejen při vaření, ale také do salátů, na zeleninu nebo třeba na luštěniny.
Olivový olej obsahuje převážně nenasycené mastné kyseliny. Pokud jím v jídelníčku nahrazujeme tuky s vyšším podílem nasycených mastných kyselin, může to prospívat našemu kardiovaskulárnímu zdraví. Extra panenský olivový olej navíc obsahuje také polyfenoly.
Nevíte, jak jej správně konzumovat? Zakápněte jím zeleninový salát, luštěninovou polévku nebo pečenou zeleninu. Důležitý je ale celý jídelníček, nikoliv samotný olej. Ten jen podpoří to, co už máte na talíři, sám o sobě žádné zázraky nesvede.
Nejde jenom o to, co je na stole
Ani zdravý jídelníček nezaručí dlouhověkost. Neméně důležité je i to, jak své jídlo jíte a s kým ho jíte. Asi se vám hned vybaví dolce far niente, o které byla řeč ve slavném filmu Jíst, meditovat, milovat a pověstné dlouhé polední pauzy z Francie. Umět si jídlo v klidu vychutnat, vědět, kdy mám opravdu dost, jíst do polosyta a nenechat se semlít stresem, to také značně přispívá k délce a hlavně kvalitě našeho života.
Ostatně právě radost z jídla a schopnost vychutnat si každodenní maličkosti připomíná ve svých knihách také Mireille Guiliano. V knize Francouzky netloustnou se věnuje mimo jiné tomu, jak naslouchat vlastním potřebám a užívat si jídlo s mírou, aniž bychom se museli trápit neustálými zákazy. V knize Francouzky umí žít pak rozvíjí téma radosti z každodenního života, jídla a drobných potěšení.
Neberme podobné knihy jako univerzální návod na zdraví nebo dlouhověkost. Mohou nám ale připomenout něco, na co v každodenním shonu snadno zapomínáme. U jídla nejde jen o to zahnat hlad, doplnit palivo, a rychle pokračovat v povinnostech. Měli bychom si také umět vychutnat chvíle klidu, dopřát si chvíle potěšení a užít si společně strávené chvíle se svými blízkými u dobrého jídla.
Recept na dlouhověkost možná neexistuje, ale z tradičních kuchyní různých koutů světa si můžeme odnést spoustu inspirace. Třeba objevíme novou surovinu nebo recept, který si oblíbíme.
Zdroje: apetitonline.cz, rozhlas.cz
