Foto: OD Kotva, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Kotvu i Thermal navrhla s manželem Vladimírem. Za normalizace Věra Machoninová nesměla soutěžit ani publikovat. Jejich stavby se přesto dokončily. O několik desítek let později začala rodina pátrat po původním vybavení, které z interiérů mizelo.
Věra Machoninová odešla po válce ze Strakonic do Prahy studovat architekturu na ČVUT. Studium dokončila v roce 1952. Poté nastoupila do Státního projektového ústavu, kde s Vladimírem Machoninem, svým pozdějším manželem, vytvořila autorskou dvojici. První velký úspěch přišel v roce 1959, kdy vyhráli soutěž o návrh Domu kultury v Jihlavě. V roce 1961 uspěli také v soutěži na mezinárodní hotel a festivalové kino v Karlových Varech, budoucí Thermal. Vlastní ateliér založili v roce 1967, rozvíjet ho však mohli jen krátce. Po okupaci Československa v roce 1968 se jejich možnosti začaly rychle zužovat.
Nejdřív přišly úspěchy, potom zákaz
Na začátku normalizace nebyla Věra Machoninová kvůli svým postojům přijata do nově vzniklého Svazu českých architektů. Po zániku jejich ateliéru v roce 1970 nastoupila do Projektového ústavu hlavního města Prahy, kde už nemohla veřejně tvořit ani publikovat. Stavby navržené a schválené v předchozích letech se však dál realizovaly. V Karlových Varech vyrůstal hotel Thermal, v centru Prahy obchodní dům Kotva a později také Dům bytové kultury na Budějovické. Kotva získala charakteristickou podobu tvořenou šestiúhelníkovými moduly. Machoninovi se nezabývali pouze samotnou stavbou. Navrhli také její interiéry, vybavení i autorský nábytek a počítali s uměleckými díly, která měla být součástí budovy.
Podle vnoučat obou architektů, Marie a Jana Kordovských, měla Kotva od počátku sloužit především lidem. Kromě velkých obchodů proto nabízela prostor menším prodejnám a nejrůznějším službám. Průchozí pasáž zároveň spojovala okolní ulice. Po pádu komunistického režimu se v Kotvě vystřídalo několik majitelů a každý přicházel s vlastní představou o jejím dalším využití. V roce 2019 byla Kotva prohlášena kulturní památkou.
Thermal měl být víc než hotel
V Thermalu Machoninovi spojili hotel s festivalovým palácem, kongresovým centrem a dalšími kulturními prostory. Stejnou péči věnovali také tomu, jak bude budova vypadat uvnitř. Původní podoba interiéru se však v dalších letech opakovaně měnila při různých úpravách. Část vybavení zmizela, některé prvky byly odstraněny a jiné se nenávratně poškodily.
Rekonstrukce Thermalu začala v roce 2019. Marie a Jan Kordovští už několik let předtím usilovali o to, aby vedení hotelu úpravy nejprve probralo s jejich babičkou jako autorkou stavby. Vedení sice navenek tvrdilo, že je s rodinou v kontaktu, k poradě o podobě oprav však nikdy nedošlo. „Proběhlo pár schůzek, ale veskrze formálních,“ řekla Marie Kordovská magazínu Reportér.
Rodina zároveň postupně zjišťovala, jak výrazně se vnitřní prostory od dokončení stavby proměnily a co se stalo s původním vybavením. Když se Kordovští ptali, kam se poděly monumentální sochy Miloslava Chlupáče, které bývaly ve vstupní hale velkého sálu, dozvěděli se, že se zřejmě ztratily. Později vyšlo najevo, že nikam nezmizely, ale ž je při jedné z úprav zakryla sádrokartonová stěna a po celou dobu zůstávaly na původním místě. Část stěny byla nakonec odstraněna, tím se sochy znovu objevily, celé dílo však odkryto nebylo.
Od zákazu k uznání
U Domu bytové kultury na Budějovické navrhli Machoninovi také okolí budovy. Věra Machoninová se podílela i na návrhu stanice metra Budějovická. V roce 1991 obnovila vlastní Ateliér Alfa, už bez Vladimíra, který o rok dříve zemřel. Znovu se mohla účastnit soutěží a realizovat vlastní návrhy. V roce 2014 získala Poctu České komory architektů.
Uznání její práce však nezastavilo zásahy do starších staveb. V Thermalu se rodina snažila dohledat a zachránit původní vybavení. Kotva, která v roce 2019 získala památkovou ochranu, nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Marie a Jan Kordovští připouštějí, že opravy jsou nutné, aby obě budovy mohly dál sloužit svému účelu. Chtějí, aby se při rekonstrukcích zachovaly prvky původního návrhu, včetně interiérů a vybavení, v podobě, kterou jim dali jejich prarodiče.
Zdroje: jam.jihlava.cz, ceskatelevize.cz, reportermagazin.cz, archiweb.cz
