Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Do filmu se dostala jako sedmnáctiletá a během několika let se z ní stala mezinárodní hvězda. Anna Ondráková, známá také jako Anny Ondra, se propracovala až k Alfredovi Hitchcockovi, její život ale nebyl jen o filmu. Zamilovala se do boxera Maxe Schmelinga a ocitla se pod tlakem nacistického Německa.
Anna Ondráková se narodila v roce 1902 v Tarnově. Kvůli vojenské službě svého otce se během dětství často stěhovala, po první světové válce se ale usadila v Praze, kde navštěvovala klášterní školu a chodila na balet. Úřednická kariéra ji ale nelákala, v pouhých sedmnácti se tedy rozhodla odejít k divadlu a brzy se dostala i před filmovou kameru.
První roky před kamerou
První roli dostala ve filmu Dáma s malou nožkou, v němž si zahrála přítelkyni světáka. Před kamerou se objevila v roce 1919 a další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat. Následovaly snímky Palimpsest, Zpěv zlata, Nikyho velebné dobrodružství nebo Příchozí z temnot.
Velký vliv na její další kariéru měl režisér Karel Lamač. Podle jeho vzpomínek nepatřila Ondráková k dívkám, které tiše čekaly, až si jich někdo všimne. Svou povahu dala najevo už při jednom z prvních natáčení. Když ji kameramani požádali, aby uvolnila místo na lavičce, jednoduše odmítla. Z Anny Ondrákové se postupně stávala Anny Ondra. Přibývaly jí role, získávala zkušenosti a domácí filmové prostředí jí brzy začalo být malé.
Česká herečka, která dobyla Evropu
Ondráková se prosadila také v německém a rakouském filmu. Pro vídeňskou společnost Sascha-Film natáčela populární situační komedie a její jméno začalo být známé i za hranicemi. V prosinci 1927 podepsala smlouvu s britskou společností First National.
Hereččinou předností byla její krása, kterou vylepšovala výrazným líčením rtů do tvaru srdce i způsobem oblékání. Navíc byla sportovně nadaná a fyzická průprava se jí ve filmu hodila. Zvládala totiž i různé artistické prvky a její komediální talent ještě podtrhovaly výrazné pohyby a gesta. S Karlem Lamačem přitom nebyla spojena pouze herecky. Společně se věnovali také filmové výrobě a tvořili pár.
Pak si jí všiml Alfred Hitchcock
Zásadní zlom přišel v Británii. Alfred Hitchcock si Ondrákové všiml při natáčení jedné z Lamačových komedií a rozhodl se ji obsadit do vážnějších rolí. V roce 1928 s ní natočil drama …a neuveď nás v pokušení. Ondráková v něm ztvárnila citově rozpolcenou ženu, která se ocitá v milostném trojúhelníku.
V době natáčení navíc bydlela v jednom domě s Hitchcockem a jeho manželkou Almou, kde pravděpodobně vzniklo jejich silné přátelství. O rok později přišel film, který její jméno spojil s Hitchcockem už navždy. Její zpověď se stala jedním z důležitých filmů režisérovy rané tvorby. Ondráková tam hrála Alici, ženu, která se brání muži pokoušejícímu se ji znásilnit a v sebeobraně ho ubodá. Jenže film se původně natáčel jako němý a později bylo potřeba část filmu přetočit se zvukem. Pro Ondrákovou to znamenalo pořádnou komplikaci. Německy a francouzsky uměla, angličtina s výrazným specifickým přízvukem ale byla něco úplně jiného a na její nastudování nebyl čas.
Hitchcock přesto nechtěl svou hlavní představitelku měnit. Vymyslel proto řešení, které dnes zní skoro neuvěřitelně. Anglická herečka Joan Barry stála mimo záběr a četla Ondrákové její dialogy do mikrofonu. Ondráková pak před kamerou jen otevírala ústa tak, aby její pohyby odpovídaly hlasu dabérky. Hitchcock tak mohl ponechat herečku, kterou pro svou roli chtěl, a zároveň vyřešit komplikaci, která přišla s nástupem zvukového filmu.
Láska na první pohled
Ondráková se díky svému úspěchu v Evropě dostala také do hledáčku amerického filmového průmyslu. Byla označována za první českou herečku, která dobyla Hollywood. Přesto se její kariéra nakonec ubírala jiným směrem. Zamilovala se totiž do slavného boxera Maxe Schmelinga.
Schmeling ji poprvé uviděl na plátně při premiéře filmu Sensace v roce 1930. Z jeho strany šlo o lásku na první pohled. Ondráková však zpočátku nový vztah příliš nevítala. S Lamačem se sice rozešla, jejich pouto je ale stále spojovalo, stejně jako společné podnikání.
Nakonec ale Schmeling její srdce získal a v roce 1933 se vzali. O tři roky později se Schmeling stal profesionálním mistrem světa všech vah. Nacistická propaganda jeho vítězství využila jako důkaz údajné nadřazenosti árijské rasy. Manželé byli pozváni k Adolfu Hitlerovi do říšského kancléřství. Hitler na boxera tlačil, aby propustil svého židovského manažera Joea Jacobse a vstoupil do nacistické strany. Schmeling to ale odmítl a za svého manažera se naopak pevně postavil.
Z filmové hvězdy chovatelkou norků
Vrchol slávy manželů skončil v roce 1938, kdy Schmeling prohrál odvetu s Joem Louisem. Následně se oba dostali do nemilosti nacistických představitelů a po vypuknutí druhé světové války Schmeling narukoval.
Ani Ondráková už se k někdejší filmové slávě nevrátila. Po válce manželé přišli o majetek a museli hledat nový způsob života. Z výdělků za několik boxerských zápasů nakonec koupili dům s pozemkem nedaleko Hamburku, kde založili chov norků pro výrobu luxusních kožešin. Herecké kariéry se přesto úplně nevzdala. Jejím posledním filmem bylo Zasnoubení v Curychu z roku 1957, v němž si zahrála společně se svým manželem. Anna Ondráková zemřela 28. února 1987 v západoněmeckém Hollenstedtu ve věku 84 let.
Zdroje: filmovyprehled.cz filmovyprehled.cz vogue.cz criterion.com
