Cyril Höschl: „Třetina obyvatel je slabá duchem a polovina má podprůměrný intelekt.“ Většina si to nechce připustit

Cyril Höschl: „Třetina obyvatel je slabá duchem a polovina má podprůměrný intelekt.“ Většina si to nechce připustit
Foto: Jindřich Nosek (NoJin), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Nela Matoušková | 19. 11. 2026, 6:00

Psychiatr Cyril Höschl řekl v roce 1991 v Karolinu, že třetina obyvatel je slabá duchem a polovina má podprůměrný intelekt. Výrok proslavil Miloš Zeman, když jím v parlamentu argumentoval proti referendu. Höschl potom léta vysvětloval, o čem tehdy mluvil.

Výrok Cyrila Höschla o lidech slabých duchem zazněl 31. května 2017 na náměstí v Kuřimi, kam přijel na prezidentskou návštěvu Miloš Zeman. Jeden z občanů se ho zeptal, jak se jeho podpora referend snáší s tím, co o třetině národa říkal před čtvrtstoletím. „To, co jsem teď citoval, byl článek profesora Cyrila Höschla, psychologa a psychiatra, který uvádí přesně to, co jste teď citoval o té demenci, o těch alkoholicích a podobně. To je fakt, který si můžete velmi snadno ověřit.“ Server Demagog.cz později potvrdil, že Zeman citoval správně. Výrok, který mu veřejnost dlouhá léta připisovala, skutečně pocházel od Cyrila Höschla.

Co Cyril Höschl o lidech slabých duchem řekl

Cyril Höschl mluvil koncem září 1991 v pražském Karolinu. Země podle něj procházela krizí rozumu, mravů i citu a ve svém projevu se pokusil vysvětlit, jak k ní došlo. „Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta.“ Právě tehdy pronesl slova, která se později tolikrát připomínala. „To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“

Od čísel se Höschl dostal k povahovým rysům, které s podprůměrným intelektem souvisejí, a zastavil se u chybějícího smyslu pro humor. „Jestliže mám nedostatek smyslu pro humor a ti druzí se smějí, nutno si zákonitě myslet, že se smějí mně.“ Člověk pak podle Höschla začne být vůči ostatním ostražitý, podezíravý a snadno v nich vidí nepřátele.

Měla IQ 228. Tisíc akademiků ji označilo za hloupou: Zkuste úlohu se třemi dveřmi, která je rozdělila
Měla IQ 228. Tisíc akademiků ji označilo za hloupou: Zkuste úlohu se třemi dveřmi, která je rozdělila

Miloš Zeman použil Höschlův výrok proti referendu

Necelé čtyři měsíce po Höschlově projevu, 21. ledna 1992, se ve Federálním shromáždění jednalo o návrhu ústavního zákona o referendu. Miloš Zeman při něm varoval před populistickou iluzí, že hlas lidu je hlasem božím, a Höschlova slova ocitoval jako argument. V parlament měl větší důvěru i proto, že podle něj byl mezi poslanci podíl dementních o něco nižší než v celé společnosti. Slova o třetině národa se časem začala připisovat samotnému Zemanovi.

Když se k Höschlovu autorství po pětadvaceti letech v Kuřimi přihlásil, ověřovatelé jeho odpověď označili za pravdivou. Připojili k ní poznámku, že Zeman tehdy tvrdě vystupoval proti přímé demokracii, zatímco jako prezident ji slovně hájil.

Höschl výrok o slabých duchem léta vysvětloval

Cyril Höschl autorství výroku nikdy nepopíral, vadilo mu ale, že ho Zeman vytrhl z kontextu. „Citát je vytržen z atmosféry té chvíle a oné doby. Byla to doba, kdy u nás začala po prvotním nadšení prosakovat ‚blbá nálada‘ spojená s neschopností nadhledu a odstupu.“ Tak to v roce 2004 vysvětlil v Reflexu. Chtěl ukázat, jak smysl pro humor souvisí s inteligencí, a nemínil tím, že by na tom český národ byl hůř než jiné. „Kdo nemá smysl pro humor, mívá sklon k podezřívavosti.“

Toma Nodara věta o polovině obyvatel s podprůměrným intelektem nijak nezasáhla, protože podle něj odpovídá tomu, jak se v matematice počítá průměr. Zarazilo ho až tvrzení o každém sedmém občanovi. Alkoholiky v životě potkal, dokonce i mezi lékaři, jejich podíl by ale sám odhadoval spíš na jednoho člověka ze čtyřiceti. Petr Schönack zase po svém vysvětluje, proč lidé podobná slova neradi slyší. „Když mi někdo řekne že jsem blbej, tak taky nejsem odvázanej i když vím že to tak je.“

Metodaruna Procházka připomíná, že samotné IQ o člověku neříká všechno. „Je třeba si uvědomit, že IQ není měřítkem slušnosti a lidskosti.“ Podle ní jsou lidé, kteří nejsou moc inteligentní, a přece jsou velmi dobří.

Kdo byl Cyril Höschl

  • Cyril Höschl se narodil 12. listopadu 1949 v Praze. Jeho otec, který se jmenoval stejně, byl v 60. letech děkanem strojní fakulty Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, dnešní Technické univerzity.
  • Jako vědec se věnoval biologické psychiatrii, psychofarmakologii, neuroendokrinologii a neurovědám. Zajímalo ho, jak duševní onemocnění souvisejí s fungováním mozku a s hormony.
  • V letech 2004 až 2011 byl předsedou České lékařské akademie. Krátce vedl také dvě evropské organizace. V letech 2007 a 2008 byl prezidentem Asociace evropských psychiatrů a hned poté rok stál v čele Evropské federace lékařských akademií.
  • Za rok 2022 dostal Cenu Arnošta Lustiga, která se uděluje za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Porota ocenila, že po roce 1968 pomáhal disidentům a chránil je před stíháním Státní bezpečností.
  • Mezi jeho pacienty patřil herec Miloš Kopecký, který trpěl bipolární poruchou, dříve nazývanou maniodepresivita. Höschl o jeho léčbě i neukázněnosti později veřejně vyprávěl.
  • Rok po jeho smrti mu Pražští symfonikové s dirigentem Tomášem Netopilem věnovali dva koncerty. Zaznělo na nich Mozartovo Requiem d moll, které měl Höschl rád pro jeho uklidňující a léčivou sílu.

Cyril Höschl o společnosti, která se bojí používat demokracii

V prosinci 2017 stál Cyril Höschl v čele Národního ústavu duševního zdraví. Po volbách dostal od Andreje Babiše nabídku vstoupit do vlády, ale odmítl ji. „Hledal figury, které by si mohl dát do výkladní skříně.“ Komentoval Höschl Babišovu nabídku. Podle něj tehdy ve společnosti převládala špatná nálada, přestože k ní nebyly objektivní důvody. Někteří politici na ni navíc svými výroky reagovali. „Zažíváme takové bezvětří, které většinou přichází před velkými společenskými událostmi.“

O dva měsíce později, v únoru 2018, debatoval v České televizi o přímé demokracii s Janem Kyselou a s filozofem a teologem Tomášem Halíkem. Höschl byl přesvědčený, že české společnosti by prospělo více kritického myšlení a také schopnost zpětně ocenit změny, které přinesl rok 1989. Kritickému myšlení však neměl kdo učit, protože se u nás čtyřicet let nerozvíjelo. Sociálním sítím vyčítal naprostou otevřenost bez regulace. „Nivelizace validity je problém spíše než to, že se každý může vyjadřovat.“ Aby člověk dokázal odolat zlovolným fake news, musí mít už předem dostatek znalostí a kritického úsudku.

Náladu doby nazval disforií a odlišil ji od blbé nálady, o které v 90. letech mluvil Václav Havel. Tehdy byli lidé hlavně netrpěliví, že se věci hýbou pomalu. „Dnes už to není netrpělivost s demokracií, ale strach z toho ji používat.“

Matematický kvíz pro nejchytřejší: Najdete chybějící číslo v řadě? Pomůže trik z IQ testů
Matematický kvíz pro nejchytřejší: Najdete chybějící číslo v řadě? Pomůže trik z IQ testů

Konstruktivní pesimista Cyril Höschl a jeho poslední roky

Michael Žantovský poznal Cyrila Höschla v první polovině 70. let ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v pražských Bohnicích, kam oba nastoupili krátce po studiích. Přátelství jim vydrželo přes všechny profesní, osobní i politické zvraty. Bohnice tehdy žily stranou běžné společnosti a s předsudky vůči psychiatrii se potýkali pacienti i zaměstnanci. Společně s Jaroslavem Madlafouskem, jedním ze zakladatelů české etologie, zkoumal Höschl evoluční kořeny sociálního chování, například neverbální komunikaci nebo hierarchii dominance. Později se sám zasazoval o to, aby se změnil pohled veřejnosti na psychiatrii. Po roce 1989 vedl Höschl modernizaci české psychiatrické péče a výzkumu a ústav se pod jeho vedením proměnil v Národní ústav duševního zdraví. Označoval se za konstruktivního pesimistu, který dobře znal lidské slabosti, ale přesto věřil v dobrý konec. Politickou korektnost považoval za překážku vědeckého bádání a zastával se i menšinových názorů, zejména během covidové krize. Radost a útěchu mu přinášela hudba, především klavír.

Zhruba dva roky před smrtí mu lékaři diagnostikovali multisystémovou atrofii, vzácnou neurologickou nemoc s velmi nepříznivou prognózou. „Ta nemoc je velmi nepříjemná, protože vede v průměru během šesti, sedmi let definitivně k smrti.“ Höschl o ní takto mluvil v září 2024. Ztratil polykací reflex a při pití se dusil. Svou rovnováhu přirovnával ke stání na tenkém laně ve velké výšce.

„Už sotva chodím, respektive nechodím vůbec, jsem na invalidním vozíku.“ Rozhovor, v němž tato slova zazněla, vyšel 22. dubna 2025. Cyril Höschl zemřel den předtím, v pondělí 21. dubna, ve věku 75 let.

Zdroje: demagog.cz, hoschl.cz, seznamzpravy.cz, ct24.ceskatelevize.cz, echo24.cz, echo24.cz, lide.cz

Související témata psychologie inteligence povaha IQ věda a výzkum

Související

Nejnovější

Další články