
Indické matematičce Shakuntale Devi se říkalo lidský počítač. Za své mimořádné schopnosti se dostala do Guinnessovy knihy rekordů, která ji dodnes uvádí jako držitelku rekordu v nejrychlejším počítání zpaměti. Její nadání zkoumali také psychologové. Vyzkoušejte si stejný příklad, který v roce 1980 vypočítala zpaměti za pouhých 28 sekund.
Obě čísla náhodně vybralo počítačové oddělení londýnské Imperial College, takže je Shakuntala Devi nemohla znát předem. Dne 18. června 1980 dostala za úkol vynásobit číslo 7 686 369 774 870 číslem 2 465 099 745 779. Výsledek měl šestadvacet číslic. Podle pravidel Guinnessovy knihy rekordů se čas počítá od začátku výpočtu až do vyslovení správné odpovědi. Počítat se navíc musí výhradně zpaměti. Žena, které svět přezdíval lidský počítač, přitom nikdy nechodila do školy. Na konci článku si můžete vyzkoušet stejný příklad, který tehdy vyřešila za pouhých 28 sekund.
Talent Shakuntaly Devi se ukázal u karetních triků
Narodila se v Bangalúru a jako datum jejího narození se obvykle uvádí 4. listopad 1929. Sama ovšem v různých obdobích jmenovala několik různých let, takže přesný rok zůstává nejistý. Na její nadání přišel otec, když ji ve třech letech učil karetní triky. Od té doby začal schopnosti své dcery předvádět publiku jako zvláštní atrakci.
Formální vzdělání nikdy nezískala. V pěti letech už přesto zpaměti počítala třetí odmocniny. V rozhovoru z roku 1950 prozradila, že chce „zdokonalit své schopnosti, vydávat knihy o matematice a získat slávu“.
Večer, kdy se spletla BBC
Dne 5. října 1950 vystoupila v pořadu BBC, který moderoval Leslie Mitchell. Při řešení složitého příkladu jí vyšel jiný výsledek, než jaký měla připravený redakce. Shakuntala Devi si však byla svou odpovědí jistá a odmítla ji změnit. Po kontrole musel Leslie Mitchell uznat, že se spletla BBC: „Pravdu měla ona a BBC se mýlila!“
Po tomto večeru se jí začalo říkat lidský počítač. Slovo počítač přitom dřív označovalo i lidi. Jako počítač pracovala na Harvardově observatoři v USA například Williamina Fleming, která rozebírala fotografické snímky oblohy a připisuje se jí objev nov, mlhovin i proměnných hvězd. Americká NASA tuto práci označovala za méně ceněnou odbornou činnost, přesto byla ve čtyřicátých a padesátých letech placená výrazně lépe než většina ostatních zaměstnání dostupných ženám.
Přezdívka lidský počítač Shakuntale Devi zůstala po celý život. Své nadání předváděla po celém světě na univerzitách, v divadlech, v rozhlase i v televizi. Vedle matematických příruček psala romány, kuchařky i knihy o astrologii. V roce 1977 v Dallasu dokázala přibližně za padesát sekund vypočítat 23. odmocninu z čísla o 201 číslicích. O tři roky později v Londýně vytvořila rekord, díky kterému se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. Její rekord v nejrychlejším počítání zpaměti dodnes nikdo nepřekonal.
Na přídělovém lístku chtěla vlastní jméno
V šedesátých letech se vdala za Paritoshe Banerjiho. Manželé se později rozešli.
V roce 1976 se Shakuntala Devi dostala do sporu s přídělovým úřadem v Kalkatě, protože trvala na tom, aby na jejím přídělovém lístku stálo její vlastní jméno, a ne jméno manžela.
O rok později vydala knihu The World of Homosexuals (Svět homosexuálů), která je považována za první indickou studii o homosexualitě. Kniha tehdy nevzbudila téměř žádnou pozornost. Shakuntala Devi se veřejně zastávala práv LGBTQ lidí a odmítala považovat za nemorální ty, jejichž sexuální vztahy se lišily od společenských zvyklostí. Film o jejím životě z roku 2020 spojuje napsání této knihy s rozpadem jejího manželství.
Ve stejném roce, kdy v Londýně vytvořila rekord, kandidovala také do indického parlamentu. Ucházela se o mandát v obvodech Bombaj jih a Medak. V Medaku se postavila přímo proti Indiře Gándhíové, která se po těchto volbách znovu stala indickou premiérkou.
Rekord, o kterém pochybovali odborníci
Guinnessova kniha rekordů však u jejího výkonu uvádí také výhradu. Někteří odborníci o výsledcích Shakuntaly Devi pochybovali a zpochybňovali způsob, jakým byly její výpočty ověřovány.
V roce 1988 její schopnosti testoval psycholog Arthur Jensen, který se zabýval rychlostí zpracování informací. Při testech mu pomáhal John Kranzler. „Vybavuji si, že v úlohách na reakční čas měla na běžnou dospělou ženu velmi průměrné výsledky.“ Jensen nakonec došel k závěru, že u jednoduchých úloh byla Shakuntala Devi průměrná a její mimořádná rychlost se projevovala hlavně u velmi rozsáhlých úloh.
Ve studii, kterou v roce 1990 zveřejnil v odborném časopise Intelligence, Jensen označil třetí odmocniny téměř za specialitu Shakuntaly Devi. Všímal si také jejího vystupování. Podle něj vůbec neodpovídala zažité představě uzavřeného autistického savanta, jakého diváci znali z filmu Rain Man.
Dcera ji vídala hlavně o prázdninách
Shakuntala Devi měla dceru Anupamu. Protože matka neustále cestovala za vystoupeními, vyrůstala dívka v internátní škole a s matkou se vídala hlavně o prázdninách. „Neměly jsme dokonalý vztah,“ řekla Anupama Banerji v roce 2020 indickému serveru The News Minute.
Když bylo Anupamě něco přes dvacet let, začala si s matkou lépe rozumět. Shakuntala Devi se podle ní postupně zklidnila a z jejich vztahu se vyvinulo přátelství. Obě se také snažily trávit více času společně a vytvořit si skutečný domov. „Nakonec jsme se navzájem vroucně milovaly a stály jedna při druhé.“
Shakuntala Devi zemřela 21. dubna 2013 v Bangalúru. Anupama, která dnes žije s manželem a dvěma dcerami v Londýně, měla po její smrti pocit, jako by přišla o celou rodinu. Tři roky pak spolupracovala s režisérkou Anu Menon a scenáristkou Nayanikou Mahtani na filmu o matčině životě. Film Shakuntala Devi s Vidyou Balan v hlavní roli měl premiéru v roce 2020 na Amazon Prime Video. Anupama si přála, aby diváci poznali její matku nejen jako geniální matematičku, ale také jako ženu a matku.
Zkuste si úlohu lidské kalkulačky
Zdroje: guinnessworldrecords.com, nytimes.com, science.thewire.in, cosmosmagazine.com, thenewsminute.com, nbcnews.com








