Miuccia Prada: Od politologie a pantomimy k módnímu impériu, které původně vůbec nechtěla

Miuccia Prada se narodila v Miláně roku 1949 jako Maria Bianchi. Rodinná firma už tehdy měla dlouhou historii. Její dědeček Mario Prada založil v roce 1913 obchod Fratelli Prada, kde prodával kožené zboží, kufry a cestovní doplňky. Později podnik převzala Miucciina matka. Sama Miuccia ale dlouho nepředpokládala, že by v rodinném obchodě měla pokračovat.

Na Milánské univerzitě vystudovala politické vědy a získala doktorát. Vstoupila do Italské komunistické strany, chodila na demonstrace a zapojovala se do ženského hnutí. Ani tam ale nepřestala nosit to, co měla ráda. Zatímco kolem ní převládaly džíny a jednoduché oblečení, ona přicházela na protesty v podpatcích a vintage šatech.

Historie a retro

Hana Podolská: Švadlena, která oblékala první republiku, přišla za komunistů o všechno

Miuccia Prada mířila k politice a divadlu

V milánském Piccolo Teatro se pět až šest let věnovala pantomimě. Vyhovovala jí přesná práce s pohybem i skutečnost, že během vystoupení nemusela mluvit. Její matka mezitím chtěla, aby se zapojila do rodinného podniku. Pro mladou ženu pohybující se mezi komunisty a feministkami nebylo snadné přijmout práci ve firmě, která prodávala drahé zboží bohaté klientele. Přesto do obchodu nastoupila a postupně se začala věnovat jeho vedení.

Později svůj tehdejší vztah k práci popsala pro The New Yorker: „Teoreticky se mi moje práce nikdy nelíbila, ale v praxi jsem ji milovala.“

V roce 1978 převzala Miuccia vedení rodinné firmy. Ve stejném roce se na milánském veletrhu seznámila s Patriziem Bertellim, majitelem toskánské továrny na kožené zboží. Jejich první setkání nebylo příjemné. Miuccia měla za to, že některé jeho tašky nápadně připomínají modely Prada, a dala mu to najevo.

Spor ale netrval dlouho. Bertelli se stal jejím obchodním partnerem, získal licenci na výrobu koženého zboží Prada a začal ji přesvědčovat, aby rozšířila nabídku značky i mimo tradiční sortiment. Miuccia se chtěla zpočátku držet hlavně kabelek, Bertelli ji tlačil k botám, oblečení a dalším kolekcím. Právě v těchto debatách se začala rodit Prada, jakou známe dnes.

Bertelli ji tlačil dál

Když Miuccia některý z Bertelliho nápadů odmítla, podle své pozdější vzpomínky jí řekl, že si najde někoho jiného, kdo ho uskuteční. To ji popudilo natolik, že se do práce pustila sama. Později připouštěla, že kdyby zůstala jen u kabelek, nejspíš by ji to brzy přestalo bavit.

Ani tehdejší podoba luxusních kabelek jí příliš nevyhovovala. Připadaly jí strojené a příliš usedlé. V továrně vyrábějící padáky pro armádu našla pevný průmyslový nylon Pocono, z něhož nechala ušít batoh, přestože měl k tradiční představě luxusu hodně daleko.

Krása a móda

Triumf v sedmdesáti: Jak Coco Chanel po patnáctileté pauze dobyla Ameriku a zničila korzety

Nylonový batoh potřeboval čas

Když Prada v roce 1984 představila svůj první nylonový batoh, zákazníci zpočátku nevěděli, co s ním. Byl sice lehký a odolný, za podobnou cenu ale očekávali spíš jemnou kůži. Nylon si s luxusem nespojovali. Miuccia Prada později vzpomínala, že trvalo téměř deset let, než si na něj lidé zvykli. Počátkem devadesátých let už její batoh patřil k nejžádanějším módním doplňkům. Od té doby se černý nylon neodmyslitelně pojil se značkou.

Mezitím se Miuccia pustila také do navrhování oblečení. Svou první dámskou kolekci představila v roce 1988. Navrhla v ní rovné kalhoty, sukně ke kolenům i robustní mokasíny, vedle tlumených barev použila také výraznější odstíny. V době, kdy luxusní módě často dominovala okázalost, dávala Prada přednost střídmějším střihům a méně nápadnému oblečení.
Roku 1993 založila značku Miu Miu, pro kterou si vypůjčila svou dětskou přezdívku. Ve stejném roce pak rozšířila nabídku Prady o pánské oblečení. Miuccia Prada kdysi přebírala rodinný obchod s kufry a koženým zbožím bez velkého nadšení. Nakonec ale dokázala vést módní dům, jehož jméno znali zákazníci daleko za hranicemi Itálie.

Zdroje: vogue.com, vogue.co.uk, newyorker.com