
Tvídový kostým, prošívaná kabelka na řetízku a dvoubarevné lodičky patří k nejznámějším návrhům Coco Chanel. Všechny vznikly mezi lety 1954 a 1957, po návratu návrhářky, který francouzský tisk přijal s pohrdáním.
Salon v Rue Cambon otevřela Coco Chanel znovu 5. února 1954, patnáct let poté, co na začátku druhé světové války zavřela svůj módní dům. Na první přehlídku slavného jména po patnáctileté přestávce dorazili novináři i nákupčí. Celou přehlídku sledovali v naprostém tichu.
Britský Daily Mail kolekci označil za fiasko. Ještě tvrdší byly reakce francouzských novin, o nichž spisovatel Michel Déon napsal v listu Les Nouvelles littéraires: „Francouzský tisk byl otřesný ve své vulgárnosti, zlomyslnosti a hlouposti.“ Podle Bettiny Ballard z Vogue si nákupčí z celé kolekce objednali jen asi šest modelů.
Coco Chanel nechtěla ženy svírat korzetem
Siluetu padesátých let určoval Christian Dior. S jeho kolekcí New Look se do módy vrátil výrazně stažený pas i široké sukně, které zdůrazňovaly rozdíl mezi úzkým pasem a boky. Takový pas vyžadoval těsný korzet. Pod bohatými sukněmi se navíc skrývala konstrukce, v níž se špatně chodilo i sedělo.
Chanel se řídila vlastním pravidlem: „Oděv musí být logický.“ Sako nechala volnější a sukně lehčí, místo pevné konstrukce použila vlněný žerzej a tvíd.
Redaktorka Vogue Pat Cunningham tehdejší módu popsala slovy: „Ženskost zašla příliš daleko. Na jedny šaty byste potřebovaly tolik zavazadel jako na cestu dostavníkem a komornou, která by upravovala ozdoby a spodničky. Chanel zjednodušila oblečení podle moderních potřeb.“

Kostým od Chanel si získal Elle i Ameriku
Ve Francii se za Chanel postavila Hélène Gordon-Lazareff, šéfredaktorka časopisu Elle. V elegantních kostýmech, které ženy při nošení neomezovaly, brzy rozpoznala oblečení pro čtenářky svého časopisu.
V Americe se o Chanel psalo s obdivem. Na podzim 1954 napsal časopis Life: „Ovlivňuje všechno. V jednasedmdesáti přináší víc než styl, přináší revoluci.“ Newyorská Sedmá avenue podle spisovatelky Edmonde Charles-Roux sledovala její úspěch „nevěřícnýma očima“.
Řetízek v kabelce i v lemu saka
V únoru 1955 vznikla prošívaná kabelka s kovovým řetízkem. Označení 2.55 odkazuje na měsíc a rok jejího vzniku. O rok později se řetízek objevil i v lemu tvídového saka.
Z téže doby, zhruba z roku 1956, pochází kostým uložený v londýnském Victoria and Albert Museum. Nosila ho modelka Anne Gunning, pozdější Lady Nutting. Muzeu kostým věnoval její manžel Sir Anthony Nutting jako památku na svou ženu. Sako z rezavého vlněného tvídu má tmavomodrou hedvábnou podšívku, knoflíky potažené tvídem a lemy z tmavomodrého žerzeje na klopách, manžetách i kapsách. Anne Gunning k němu nosila halenku z vlněného žerzeje s mašlí u krku.
V roce 1957 navrhla Chanel dvoubarevné lodičky s černou špičkou. Do Dallasu ji téhož roku pozval Stanley Marcus z vedení luxusního obchodního domu Neiman Marcus. Předal jí tam cenu za mimořádný přínos světové módě, známou jako „módní Oscar“.
Zdroje: collections.vam.ac.uk, exhibitions.fitnyc.edu, classicchicagomagazine.com, chanel.com







