Marie Curie-Skłodowská získala dvě Nobelovy ceny. Titulní strany však po smrti manžela plnila aféra s ženatým mužem

Marie Curie-Skłodowská získala dvě Nobelovy ceny. Titulní strany však po smrti manžela plnila aféra s ženatým mužem
Foto: Midjourney
Ella Raichlová | 21. 9. 2026, 6:38

Marie Curie-Skłodowská odjela ve čtyřiadvaceti letech do Paříže studovat fyziku a matematiku. Brzy se zařadila mezi nejvýraznější vědce své doby, její kariéru ale provázela i smrt manžela, odmítnutí akademiky a skandál, který plnil francouzské noviny.

Marie Curie-Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě do učitelské rodiny. Polsko tehdy bylo pod ruskou správou. Když bylo Marii deset let, zemřela její matka na tuberkulózu. Později začala navštěvovat takzvanou Létající univerzitu, tajnou školu, která kvůli ruským úřadům střídala místa výuky.

Miuccia Prada
Miuccia Prada: Od politologie a pantomimy k módnímu impériu, které původně vůbec nechtěla

Marie Curie-Skłodowská odešla za studiem do Paříže

Na studium v zahraničí pro obě dcery rodina neměla peníze. Marie proto několik let pracovala jako guvernantka a část výdělku posílala starší sestře Bronii, která studovala v Paříži. Domluvily se, že až Bronia školu dokončí, pomůže zase Marii. Ve čtyřiadvaceti letech za ní Marie odjela a na Sorbonně začala studovat fyziku a matematiku. Přivydělávala si mytím laboratorního skla a žila velmi skromně. Někdy měla tak málo peněz na jídlo, že z vyčerpání několikrát omdlela.

V roce 1893 získala diplom z fyziky, o rok později z matematiky. Právě tehdy poznala fyzika Pierra Curieho. Vzali se v roce 1895 při civilním obřadu. Marie si na svatbu pořídila jednoduché modré bavlněné šaty, které pak dál nosila i při práci v laboratoři.

Když se začala zabývat zářením uranu, zjistila, že některé minerály vykazují větší aktivitu, než by odpovídalo množství uranu, které obsahovaly. Výsledky naznačovaly přítomnost další, dosud neznámé látky. Do výzkumu se brzy zapojil i Pierre. V roce 1898 oznámili objev polonia, pojmenovaného podle její rodné země, o několik měsíců později následovalo radium.

Marie a Pierre Curieovi společně objevili radium a polonium a s Henrim Becquerelem získali v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziku. Foto: [1], Public domain, via Wikimedia Commons

Aby nové prvky oddělili z uranové rudy, zpracovávali velké množství materiálu a opakovali tisíce krystalizací. Pracovní podmínky měly k dobře vybavené laboratoři daleko. Část výzkumu probíhala ve starém přístřešku s rozbitými okny a špatným větráním.

V roce 1903 získali Marie a Pierre Curieovi spolu s Henrim Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum záření. Marie se stala první ženou, která Nobelovu cenu dostala. V původních návrzích na ocenění však její jméno vůbec nefigurovalo. Pierre Curie trval na tom, že jejich společnou práci nelze připsat jen jemu.

Ema Destinnová
Praha o ni nestála. Ema Destinnová se přesto stala hvězdou Berlína, Londýna i New Yorku

Po smrti Pierra převzala jeho místo

Dne 19. dubna 1906 Pierra Curieho v Paříži srazil koňský povoz. Zemřel ještě na místě. Marie po jeho smrti odmítla vdovskou penzi a přijala nabídku převzít jeho místo na Sorbonně. Stala se první ženou, která tam vyučovala. Na její první přednášku 5. listopadu 1906 dorazily stovky lidí.

Ve výzkumu pokračovala i po Pierrově smrti. V roce 1910 se jí spolu s francouzským chemikem Andrém Debiernem podařilo izolovat radium v kovové podobě. Ve stejné době se ucházela o členství ve Francouzské akademii věd, ale ke zvolení jí chyběly dva hlasy.

O rok později už se ve francouzských novinách nepsalo hlavně o její vědecké práci, ale o jejím soukromí. Na veřejnost se dostaly informace o vztahu s fyzikem Paulem Langevinem, bývalým Pierrovým studentem, který tehdy žil odloučeně od své manželky. Právě ona získala údajné milostné dopisy Marie Curieové a předala je bulvárnímu tisku. Následovala rozsáhlá novinová kampaň, která z uznávané vědkyně udělala terč veřejného zájmu a téměř zastínila zprávu o jejím dalším velkém úspěchu. Curieová se však odmítala k soukromému životu veřejně vyjadřovat. Trvala na tom, že její vztahy nemají s vědeckou prací nic společného.

V roce 1911 získala Nobelovu cenu za chemii za objev polonia a radia, izolaci radia i výzkum jeho vlastností. Stala se tak prvním člověkem, který obdržel dvě Nobelovy ceny. Ve Stockholmu ve své přednášce připomněla Pierrovu práci, zároveň ale přesně oddělila výsledky jejich společného výzkumu od objevů, na kterých pracovala sama.

Zápisníky Marie Curie jsou dodnes radioaktivní

  • Laboratorní zápisníky Marie Curie a jejího manžela Pierra nesou stopy radioaktivních látek, s nimiž oba při pokusech pracovali. V době jejich výzkumu ještě nebyla známá všechna zdravotní rizika a s materiálem se zacházelo bez dnešních ochranných opatření.
  • Radioaktivní částice zůstaly přímo v papíru a deskách zápisníků. Při práci ulpívaly na rukou, oblečení i pracovních stolech a při zapisování výsledků se dostávaly také na stránky.
  • Archiv Curieových získala Francouzská národní knihovna v roce 1967. Dokumenty posoudili odborníci na radiační ochranu a některé svazky dostaly ochranné plastové obaly. Originály lze studovat pouze za stanovených podmínek.
  • Vystavené zápisníky nepředstavují pro návštěvníky významnou radiační zátěž. Podle měření BnF člověk, který před vitrínou stráví deset minut, obdrží přibližně 2 nanosieverty, tedy asi 5000krát méně než činí průměrná denní dávka z přirozeného záření.

Rentgenové vozy vyrazily k raněným

Po vypuknutí první světové války se Marie Curie-Skłodowská začala naplno věnovat využití rentgenu při ošetřování raněných vojáků. Snímky pomáhaly lékařům určit, kde v těle zůstaly střepiny nebo kulky, a lépe posoudit rozsah zlomenin. Curieová nechala vybavit osmnáct mobilních rentgenových stanic, které mohly pracovat v blízkosti fronty, a podílela se také na vzniku dalších stálých pracovišť. U některých přístrojů sama sloužila, obsluhovala je a v případě potřeby je dokázala i opravit.

V roce 1921 odjela Marie Curie-Skłodowská do Spojených států. Radium bylo tehdy natolik drahé, že si ho pro další výzkum sama nemohla dovolit, přestože stála u jeho objevu. Americká novinářka Missy Meloneyová proto zorganizovala sbírku na nákup jednoho gramu. Potřebná částka se vybrala a radium pak Curieové ve Washingtonu předal prezident Warren Harding.

O čtyři roky později přijela do Československa. V Jáchymově navštívila státní uranovou továrnu, důl Svornost i radiové lázně. Doprovázel ji její žák, český fyzik František Běhounek.

V laboratoři pracovala téměř do konce života. Zemřela 4. července 1934 ve věku 66 let na aplastickou anémii, která je spojována s dlouhodobým vystavením záření. O rok později získala Nobelovu cenu za chemii také její dcera Irène Joliot-Curieová společně se svým manželem Frédéricem Joliotem.

Pokud vás příběh Marie Curie-Skłodowské zaujal, můžete si v našem kvízu ověřit, co si z článku pamatujete. Čeká na vás deset otázek a u každé správné odpovědi i krátké vysvětlení.

Kvíz


    Zdroje: nobelprize.org, nobelprize.org, sciencehistory.org, ct24.ceskatelevize.cz, smithsonianmag.com

    Související témata Marie Curie-Sklodowská Nobelova cena slavné ženy věda a výzkum

    Související

    Nejnovější

    Další články