Lázeňský pobyt v Karlových Varech nebo Mariánských Lázních vypadal na konci devatenáctého století docela jinak než dnes. Ženy sem přijížděly za zdravím, vstávaly za svítání, popíjely u pramenů předepsané dávky minerální vody a podstupovaly kúry, které by dnešní návštěvnice nejspíš odmítla.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se pobyt v Karlových Varech a Mariánských Lázních řídil přesným rozvrhem. Lázeňský den pacientek začínal velmi brzy ráno. Léčba spočívala především v pití minerální vody, kterou dámy obvykle pily nalačno, v předepsaném množství.
Po každém vypitém pohárku následovala patnáctiminutová procházka po kolonádě mezi prameny, kde v době ranní pitné kúry vyhrával lázeňský orchestr. Pacientky se musely pohybovat svižně a zároveň elegantně v šatech, které pohodlí příliš nedopřávaly. Pak přišla na řadu snídaně podle předpisu ošetřujícího lékaře. Stejně jako u ostatních jídel se ženy musely spokojit s malou porcí připravenou z omezeného výběru povolených potravin.
V českých lázních léčili hysterii elektřinou
V malých příručkách se pacientky mohly dočíst, jak během pobytu dodržovat předepsaný léčebný režim. Kromě pití minerální vody jim lékaři předepisovali další procedury, mimo jiné i na tehdy často diagnostikovanou hysterii. Medicína tuto diagnózu léčila galvanickými koupelemi, při kterých procházel vodou ve vaně slabý elektrický proud. Po takové proceduře ženy obvykle cítily mravenčení, v horších případech jim zrudla pokožka a někdy si odnesly i lehké popáleniny. Podle ceníku z roku 1900 stála taková elektrická lázeň včetně lékařského honoráře 6,30 koruny, salonní koupel v knížecí koupelně Císařských lázní vyšla na 16 korun. Galvanická lázeň se v lázních nabízí dodnes. Při čtyřkomorové lázni má pacient předloktí a dolní části nohou ponořené do čtyř samostatných vaniček, jejichž vodou prochází elektrický proud. V Nových Lázních v Mariánských Lázních za ni podle ceníku pro rok 2026 zaplatí 420 korun za dvacet minut.
Každá pacientka měla jídelníček předepsaný lékařem. Zakázané byly tučné, slané a uzené pokrmy, luštěniny, čerstvé ovoce, ale také ocet, olej a kořeněná jídla. K obědu směly ženy vypít sklenici piva nebo půl žejdlíku vína.
K lázeňské péči o krásu patřila i snaha o bledou pleť, kterou ženy tehdy považovaly za ideál. Lázeňské lékárny prodávaly přípravky s arzenem, které ženy užívaly v podobě pilulek nebo si je nechávaly přidávat do koupelí, aby dosáhly světlejší pleti. Když dopolední procedury a péče o vzhled skončily, přišel čas na kulturu a společenský život. Odpoledne chodily dámy na koncerty lázeňské kapely, do divadla nebo do čítárny s více než 160 periodiky v několika jazycích. Večer se tančilo na plesech.
Práce na kolonádách a oblíbené suvenýry
Mladým ženám a dívkám dávala lázeňská sezóna práci. Dívky začínaly jako prodavačky tradičních oplatek, později obsluhovaly hosty u pramenů a ty nejšikovnější z nich se dostaly až do luxusních kaváren. Příliv bohatých hostů přinášel zisky také místním živnostníkům a prodejcům, u kterých si návštěvníci rádi kupovali typické lokální produkty na památku. Nejoblíbenější byly vyhlášené lázeňské oplatky, zdobená porcelánová pítka na prameny nebo balené lahve s minerální vodou. Tyto tři věci si vozí návštěvníci z Karlových Varů domů dodnes, jen pítka už nebývají tak zdobná jako ta, která si prohlížely dámy před více než sto lety.
Od roku 2021 jsou lázně na seznamu UNESCO
Karlovy Vary a Mariánské Lázně byly v červenci 2021 společně s dalšími devíti evropskými lázeňskými městy zapsány na seznam UNESCO pod názvem The Great Spa Towns of Europe. Pitná kúra se předepisuje i dnes. V programu karlovarského infocentra pro rok 2026 trvá tři týdny.
Zdroje: reflex.cz, kvety.cz, karlovyvary.cz
