Foto: Ilustrační foto/Midjourney
Před více než sto lety nebylo běžné, aby ženy zakládaly vlastní firmy. Přesto právě v kosmetice dokázaly některé z nich vybudovat podniky, které rychle přerostly první salony i místní klientelu. Helena Rubinsteinová, Elizabeth Ardenová nebo Madam C. J. Walker začínaly s výrobky určenými ženám, postupně ale vytvořily značky, které zasáhly mnohem širší trh.
Na začátku 20. století otevřela Helena Rubinsteinová v australském Melbourne svůj první kosmetický salon. Žena v čele vlastního podniku byla tehdy stále spíše výjimkou, kosmetika jí však nabízela větší možnosti než většina ostatních oborů. Zájem o péči o vzhled rostl a spolu s ním se měnil také přístup žen k péči o péči o pleť i o líčení.
To, co ještě o několik desetiletí dříve zůstávalo omezené na úzký okruh zákaznic, se postupně dostávalo k mnohem širší veřejnosti. Přibývaly nové krémy, pudry, vůně i další přípravky. Stále větší oblibě se těšily také salony, kde ženy podstupovaly kosmetická ošetření a rovnou si mohly nabízené výrobky koupit. Právě v tomto prostředí se otevřel prostor pro podnikatelky, které dokázaly spojit nový typ péče, vlastní značku a rychle rostoucí poptávku.
Rubinsteinová dokázala této změny využít. Melbourne jí brzy přestalo stačit a podnikání proto rozšířila do Evropy, později také do Spojených států. Její zákaznice už přitom nemusely chodit pouze do salonu. Od roku 1917 se výrobky Helena Rubinstein prodávaly také v obchodních domech a značka se tak dostávala k mnohem širšímu okruhu žen. Zakladatelka si vedení firmy ponechala až do konce života. Podle Harvard Business School přesahovala hodnota jejího osobního majetku v době smrti 100 milionů dolarů.
Ženy v čele firem začínaly v kosmetice
Ve stejné době si na druhé straně Atlantiku budovala vlastní podnik Elizabeth Ardenová. V roce 1910 otevřela salon na newyorské Fifth Avenue a kolem něj postupně vytvořila značku, pod níž začala prodávat vlastní kosmetické přípravky. Trh byl tehdy teprve na začátku a výběr dostupné kosmetiky zůstával omezený. Salony proto mohly zákaznicím nabídnout ošetření, odborné doporučení i výrobky určené pro domácí péči.
Kosmetický průmysl nabídl nové možnosti také afroamerickým podnikatelkám, které se v jiných oborech prosazovaly jen obtížně. Annie Maloneová začala vyrábět přípravky pro péči o vlasy a postupně kolem nich vybudovala úspěšnou firmu. Její výrobky prodávala rozsáhlá síť obchodních zástupkyň, takže se dostaly k zákaznicím v mnoha amerických městech. Později založila Poro College, kde ženy získávaly odbornou průpravu v péči o vlasy a učily se také řídit vlastní podnik.
V oboru vlasové kosmetiky se později prosadila také Madam C. J. Walker, která se původně živila jako pradlena. Později začala vyrábět vlasové přípravky, kolem nichž postupně vybudovala firmu s vlastní továrnou. Součástí podniku byla také škola, která připravovala další ženy na práci v oboru. Podle amerického Národního muzea afroamerické historie a kultury, které patří pod Smithsonian Institution, je Madam C. J. Walkerová považována za první Američanku, která se vlastní prací stala milionářkou.
Madam C. J. Walker
O prodej výrobků se staraly ženy, které Walkerová školila a připravovala na samostatnou práci se zákaznicemi. Díky jejich působení firma pronikala do dalších měst, aniž v nich musela otevírat vlastní prodejny. Síť se postupně rozrůstala a spolu s ní přibývaly také zákaznice, které se k jejím vlasovým přípravkům dostaly. Na podobném způsobu osobního prodeje později postavily svůj úspěch i další kosmetické společnosti.
Z malých salonů vyrostly velké značky
Na osobní doporučení a předvádění výrobků vsadila o několik desetiletí později také Estée Lauderová. V roce 1946 založila spolu s manželem vlastní společnost. Kosmetický trh už byl podstatně rozvinutější než v době, kdy Helena Rubinsteinová otevírala svůj první salon, nabídku nové firmy však zpočátku tvořilo jen několik přípravků. Lauderová své výrobky zákaznicím osobně ukazovala a vysvětlovala jim, jak je správně používat. Dobře věděla, jak velkou váhu má při výběru kosmetiky zkušenost jiné ženy, proto se spoléhala také na doporučení spokojených zákaznic. Přímý kontakt si udržovala i v době, kdy firma začala růst. Z několika prvních přípravků se postupně stala rozsáhlá nabídka a značka se prosadila daleko za hranicemi Spojených států.
Estée Lauderová
Osobní prodej později dovedla do mnohem většího měřítka Mary Kay Ashová. V roce 1963 založila firmu, jejíž výrobky nabízely nezávislé prodejkyně přímo zákaznicím. Kosmetiku představovaly při osobních setkáních a domácích ukázkách, takže značka nemusela budovat síť klasických obchodů. Výrobky se tímto způsobem dostávaly přímo do domácností a počet prodejkyň rychle rostl po celých Spojených státech.
S rozšiřováním prodejních sítí rostly také kosmetické firmy. Z malých firem postavených na několika přípravcích a osobním nasazení zakladatelky postupně vyrůstaly společnosti s vlastními továrnami, distribučními centry a početnými obchodními týmy. Ženy v nich nacházely práci jako prodejkyně, školitelky nebo vedoucí skupin. Některé se postupně dostávaly také do manažerských funkcí.
Za více než šest desetiletí od založení společnosti Mary Kay se možnosti žen ve firmách výrazně rozšířily. Dnes působí na všech stupních řízení a v nejrůznějších odvětvích. Jejich zastoupení však s každým vyšším stupněm řízení klesá. Současná čísla proto ukazují, kolik žen se po desetiletích strávených v obchodu a podnikání skutečně dostává až do vedení největších společností.
K nejvyšším funkcím se dostane méně žen
Podle zprávy Grant Thornton Women in Business 2026, která vychází z rozhovorů vedených od července do října 2025, zastávaly ženy 32,9 procenta seniorních manažerských pozic ve sledovaných středně velkých firmách po celém světě. Jejich podíl se oproti předchozímu roku mírně snížil. Podrobnější pohled nabízí studie Women in the Workplace 2025 od McKinsey & Company a LeanIn.Org, která zahrnula 124 organizací s přibližně třemi miliony zaměstnanců. Na začátku kariéry je zastoupení mužů a žen poměrně vyrovnané. Rozdíl se začíná zvětšovat ve chvíli, kdy zaměstnanci postupují na první vedoucí pozice. Žen postupně ubývá mezi manažery, řediteli i viceprezidenty a v nejvyšším vedení jim připadá pouze 29 procent míst.
O budoucím složení vedení se tak rozhoduje už při prvních povýšeních. Další kariérní postup ovlivňují příležitosti, při nichž může zaměstnanec ukázat své schopnosti lidem z vedení. Může jít o řízení důležitého projektu, převzetí větší odpovědnosti nebo doporučení na vyšší pozici. Ženy podle studie podobnou podporu od zkušenějších kolegů získávají méně často, takže jejich výsledky mohou zůstat mimo pozornost těch, kteří rozhodují o povýšení. V každodenním provozu přitom může jít o docela běžné situace. Nadřízený někomu nabídne vedení důležitého úkolu, navrhne ho na vyšší pozici nebo ho představí člověku, který může ovlivnit jeho další kariéru. Jednotlivá rozhodnutí se postupně sčítají. Pokud se k podobným příležitostem ženy dostávají méně často už na začátku profesní dráhy, na dalších stupních vedení se rozdíl dál prohlubuje.
Rychlou změnu nenaznačují ani odhady pro příští desetiletí. Grant Thornton vypočítal, že při současném tempu by firmy mohly dosáhnout rovného zastoupení žen v seniorním managementu kolem roku 2051.
Zdroje: guides.loc.gov, nmaahc.si.edu, hbs.edu, grantthornton.global, mckinsey.com
